Adaptační období je pro začínajícího učitele klíčovým obdobím. Seznamuje se s kolegy – učiteli, dalšími zaměstnanci školy, prostředím a školní kulturou. Uplatňuje své poznatky ze studia v praxi, nabývá zkušenosti v pozici učitele. Zároveň se jedná o období, kdy začínající učitel získává velké množství informací z každodenního života školy včetně oblasti vzdělávání, která v sobě zahrnuje otázky od přípravy na vzdělávání, proces výuky až po hodnocení práce žáků. Na svém startu je začínající učitel zatížen stejnými povinnostmi jako jeho zkušení kolegové. Proto je naprosto nezbytné, aby měl k dispozici podporu, která ho tímto profesním i lidským klíčovým momentem provede a pomůže mu. Pokud takto podpořen nebude, je možné, že se hned na začátku své skvělé profesní dráhy nenaučí základním pracovním návykům a bude ohrožen všemožnými zvykovými právy či zlozvyky, a kdo ví, třeba i ze školství odejde, protože tíhu povinností běžného chodu školy jednoduše neunese.
V kapitole Popis průběhu adaptačního období se proto zaměřujeme nejenom na povinnosti začínajícího učitele, ale především na doporučení pro další aktéry adaptačního období – uvádějícího učitele a vedení školy. Adaptační období je děleno do tří fází: přípravné, realizační a závěrečné. Každá fáze je uvedena charakteristikou, poté následuje výčet činností specifických a důležitých pro všechny tři aktéry. Činnosti jsou řazeny v časové posloupnosti školního roku a přináší tak přehled pro snadnější orientaci v této problematice. Časové rozdělení do fází je pouze orientační, záleží na škole, zda ho takto využije nebo obohatí o další fáze, které lépe odpovídají charakteru a kultuře školy. Navržené činnosti lze samozřejmě použít i v případě, že začínající učitel do školy nastoupí kdykoliv v průběhu školního roku.
V přípravné fázi se celý proces adaptace zaměřuje na vytváření bezpečného prostředí a podmínek pro úspěšné začleňování začínajícího učitele do praxe dané školy. Toto období se přímo dotýká vedení školy a uvádějícího učitele, kteří participují na vytváření či úpravě plánu adaptace a na všech dalších činnostech souvisejících s nástupem nového kolegy do praxe. Začínající učitel rovněž může pracovat na své samostatné přípravě. Součástí této fáze je i tzv. přípravný týden, zpravidla poslední týden v srpnu.
Do druhé realizační fáze adaptačního období je zahrnuto vše, co by měl začínající učitel poznat, vědět a naučit se na svém novém působišti. Fáze začíná samotným začátkem školního roku a končí zhruba v dubnu druhého školního roku. V této době začínající učitel pracuje ve škole již téměř dva roky a je před ním poslední fáze adaptačního období, která se zaměřuje na vyhodnocení tohoto procesu. V průběhu realizační fáze – konkrétně před koncem prvního školního roku, probíhá reflexe uplynulého roku a plánování roku následujícího, ve kterém se předpokládá práce s plány profesního rozvoje a s portfoliem učitele.
Závěrečná fáze se soustředí na průběžné vyhodnocování celého adaptačního období, intenzivně pak zhruba od dubna do konce června druhého školního roku. Od předchozí realizační části není oddělena nějakou jasně vymezenou hranicí. Spíše se jedná o pozvolný přechod k bilancování, hodnocení, ale také plánování a výhledu na další období. Stává se tak příležitostí pro začínajícího učitele, uvádějícího učitele a vedení školy pojmenovat, co vše za celé adaptační období společně zvládli, jakých cílů se podařilo dosáhnout a na co je vhodné se zaměřit v budoucnosti.
Vhodnou příležitostí pro takové setkání je reflektivní rozhovor, což je nástroj, který je podrobněji popsán v kapitole Hodnocení dosažených kompetencí. Autoři samozřejmě nepřepokládají, že reflexí ukončené adaptační období nemá žádné další pokračování v podpoře začínajícího učitele. Určitě je žádoucí další systémová práce s kolegou, který není už úplným nováčkem v týmu, ale stále pracuje na svém dalším profesním rozvoji.
