V celém adaptačním období je spolu s vedením školy pro začínajícího učitele klíčový jeho uvádějící učitel. On je tím, kdo mu pomůže zorientovat se v prostředí nové školy, seznámí ho s kolegy a prostřednictvím mentorské spolupráce mu pomůže najít vlastní učitelský styl a vypořádat se s nástrahami, které na každého začínajícího učitele čekají.
A právě v části s názvem Popis průběhu adaptačního období („Činnosti uvádějícího učitele“), najdou uvádějící učitelé odpověď na otázku, jaké činnosti se od nich v průběhu adaptačního období očekávají, na jaké činnosti by se tedy měli připravit. Pro lepší přehlednost je toto období rozděleno do tří fází.
V přípravné fázi adaptačního období je hlavním úkolem uvádějícího učitele především promyslet společná pravidla pro vzájemnou komunikaci mezi ním, začínajícím učitelem a vedením školy. Dále připravuje spolu s vedením školy harmonogram podpory začínajícího učitele a podílí se na přípravě plánu adaptace. Rovněž dojde k seznámení začínajícího učitele s provozem a prostory školy a s formou či způsobem podpory, kterou uvádějící učitel zvolí.
Klíčová je pak fáze realizační, zahrnující celý první školní rok a většinu školního roku druhého. V ní se bude odehrávat to podstatné ve spolupráci mezi všemi aktéry adaptačního období. Velmi účinnou formou, jak pomoci začínajícímu učiteli v prvním roce jeho pedagogické kariéry, je spolupráce s prvky mentoringu. Uvádějící učitel je v této fázi tím hlavním průvodcem v praktických učitelských, a i dalších souvisejících provozních činnostech. Na konci prvního školního roku rovněž dojde k reflexi a tvorbě plánu profesního rozvoje začínajícího učitele, který bude v dalším roce postupně naplňován.
Celý proces adaptace je zakončen závěrečnou fází, v rámci níž uvádějící učitel vyhodnocuje adaptační období, reflektuje rozvoj kompetencí a připravuje náměty na profesní rozvoj v dalším navazujícím období pedagogické praxe.
V kapitole Kompetenční profil uvádějícího učitele jsou popsány kompetence, které by měl mít učitel, chce-li se stát kvalitním uvádějícím učitelem. Každá z pěti kompetencí je podrobně popsána a doplněna konkrétními příklady z praxe.
Výčet uvedených kompetencí určitě není definitivní a neměnný, je spíš námětem k přemýšlení a inspirací. Sloužit by měl uvádějícím učitelům při reflexi své dosavadní práce a vedení školy jako pomoc při výběru adeptů na pozici uvádějícího učitele ve své škole.
V kapitole Doporučení pro podporu uvádějících učitelů se uvádějící učitel seznámí se třemi konkrétními příklady podpory, a to s profesním portfoliem, spoluprací s prvky mentoringu a supervizí. Pokaždé je uvedena definice daného pojmu z odborné literatury, přínos formy podpory pro uvádějícího učitele a možná úskalí podpory pro uvádějícího učitele, včetně návrhů jejich řešení. Mimo jiné je zde uvedena struktura mentorského rozhovoru podle modelu GROW. Tedy návod pro uvádějícího učitele, jak vést se svým svěřencem rozvojový rozhovor.
