Nedílnou součástí adaptačního období začínajících učitelů je hodnocení úrovně dosažených pedagogických kompetencí. Začínajícího učitele musí v průběhu adaptačního období provázet podpora uvádějícího učitele i vedení školy a průběžná zpětná vazba od nich, aby se mohl učit a zlepšovat, a v závěru adaptačního období pak věděl, jak si stojí a kam došel na cestě k tomu stát se samostatným učitelem. Součástí tohoto procesu je rovněž sebereflexe začínajícího učitele i uvádějícího učitele a vedení školy. Hodnocení dosažených kompetencí tedy není jednorázový akt, vede k němu společná práce a průběžné dílčí reflektování jednotlivých činností a postupné shromažďování podkladů k závěrečnému hodnocení.
Kapitola Hodnocení dosažených kompetencí se nejprve věnuje cílům a základním pravidlům hodnocení a zdůrazňuje, že hodnocení má v adaptačním období především motivační a rozvojovou funkci. S hodnocením úzce souvisí reflexe, sebereflexe a zpětná vazba – hlubšímu objasnění těchto pojmů se věnuje samostatná podkapitola „Jaký je rozdíl mezi hodnocením a reflektováním?“.
Přehledná tabulka v úvodu kapitoly nabízí různé metody hodnocení, reflexe a sebereflexe. Není nutné, aby školy pracovaly se všemi vyjmenovanými nástroji, záleží na podmínkách školy a jednotlivých aktérech adaptačního období, které metody budou využívat.
Pro potřeby Modelu je vybráno pět metod hodnocení dosažených kompetencí, které jsou podrobně popsány a demonstrovány i na příkladech ze školní praxe. Jednotlivé kapitoly jsou věnovány profesnímu portfoliu jako nástroji reflexe a hodnocení, balančnímu kruhu jako nástroji sebereflexe, 360° zpětné vazbě jako nástroji hodnocení a podkladu k sebereflexi a hospitacím a závěrečnému rozhovoru jako podkladu k hodnocení dosažených kompetencí a příležitosti k dalšímu profesnímu rozvoji začínajícího učitele.
V celé kapitole je možné získat teoretické znalosti, ale i inspiraci k práci v adaptačním období, najdete zde také konkrétní příklady z praxe škol.
