- Neprovázanost obsahu rámcových vzdělávacích programů jednotlivých typů škol s praxí.
- Pojetí rámcových vzdělávacích programů středních a vyšších odborných škol nemusí akceptovat potřebu pedagogické praxe v takovém rozsahu, jak by to bylo pro přípravu pedagogů potřebné.
- Pojetí vzdělávacích či studijních programů vysokých škol uměleckého zaměření nemusí poskytovat dostatek času pro vykonávání pedagogické praxe nebo obsah vyučovaných předmětů pedagogického zaměření nemusí zahrnovat témata, s nimiž budou absolventi v praxi pracovat.
Řešení:
- Vypracovat v rámci spolupráce model pedagogické, případně umělecko-pedagogické praxe tak, aby odpovídal požadavkům daného typu RVP a praxi základních uměleckých škol.
- Vytvořit smlouvy mezi školami týkající se pedagogické praxe, resp. umělecko-pedagogické praxe zahrnující možnost vykonání praxe na spolupracujících základních uměleckých školách.
- Spolupodílet se na reflexi pedagogických praxí žáků konzervatoří, případně studentů vysokých škol uměleckého zaměření a na základě výsledků reflexe upravovat či doplňovat učební osnovy předmětů vztahujících se k pedagogické praxi.
- Informovat školy připravující pedagogy o potřebách učitelů a ředitelů z praxe a poskytovat jim možnost vzniku relevantních studijních programů, které budou praxi vyhovovat.
Pro ředitele škol je proto také důležité vytipovat si školy, které připravují nové učitele právě pro jeho školu, a spolupracovat s nimi na jejich obsahu vzdělávání. V takovém případě se dají navrhovat úpravy jejich školních vzdělávacích programů tak, aby více odpovídaly tomu, co se po jejich budoucích absolventech bude v praxi chtít. Jde především o běžné činnosti a znalosti, které jsme popsali v předchozích řádcích. Stejný návrh lze vyslovit i směrem k pedagogickým fakultám, které ve spolupráci s řediteli škol, pro něž nové kolegy připravují, mohou upravit obsah svých studijních programů.
Za příklad nám může posloužit například projekt „APIV – Jedinečností uměleckého výrazu k inkluzivnímu uměleckému vzdělávání“, který se v současné době realizuje pod vedením Univerzity Palackého v Olomouci. Projektu se účastní nejenom studenti tamní pedagogické fakulty, ale i vedení a běžní učitelé z vytipovaných škol a pracovníci neziskových organizací, kde je téma inkluze aktuální a kde společné vzdělávání probíhá nebo by probíhat mělo. V rámci tohoto projektu již proběhlo několik konferencí, mnoho seminářů a dalších vzdělávacích aktivit, které přinášejí právě spolupráci mezi školami tak, jak je to zmíněno v předchozím textu. Účastníci se mohou nejenom vzdělávat v tolik potřebné oblasti inkluze, ale potkají se i s těmi, kteří vychovávají jejich budoucí kolegy, a mohou tak navrhovat úpravy obsahu studia (toto se v rámci uvedeného projektu skutečně děje). Tento projekt má své webové stránky, kde lze nalézt další informace. Mezi jeho aktivitami lze nalézt „síťování“ škol, pilotní aktivity přímo ve školách (tedy ukázkové hodiny), spolupráci s vysokými školami, návrhy úprav konzervatoří, návrhy úprav ŠVP základních uměleckých škol, vytvářejí se metodické a návodné publikace – tedy přesně to, o čem byla řeč v předchozích řádcích.
Projektu se účastní i několik základních uměleckých škol, například ZUŠ Rýmařov či ZUŠ Zlín Štefánikova. Učitelé těchto škol se setkávají na pravidelných i příležitostných vzdělávacích akcích, jejichž obsah je upraven pro potřeby uměleckého vzdělávání ve všech čtyřech uměleckých oborech právě s ohledem na společné vzdělávání, tedy inkluzi.