Přeskočit na obsah

4.3.6 Kompetence komunikativní a sociální

Vztah k ostatním lidem je pro učitele určován vzájemnou schopností komunikovat a spolupracovat. Komunikace a spolupráce jsou součásti emoční inteligence učitele, a protože jako takové jsou naučitelné, má začínající učitel možnost na nich pracovat a tím se zlepšovat. U komunikace je pro učitele cílem především výměna informací. Spoluprací ovlivňuje chování a jednání žáků, kolegů a rodičů, mezilidské vztahy mezi všemi aktéry přímého a nepřímého prostředí školy i vztahy k vlastní osobě.

  1. Vhodně, přiměřeně a srozumitelně komunikuje se žáky.
  2. Zvládá komunikaci a jednání s rodiči žáků.
    Příklad indikátorů:
    • Poskytne zákonným zástupcům žáka konzultaci k otázkám výchovy a vzdělávání.
    • Je v pravidelném kontaktu s rodiči žáků, průběžně je informuje o pokrocích žáka, o vzdělávacích cílech vyplývajících z kurikula, o akcích třídy/školy, a to prostřednictvím osobních setkání, písemnou i elektronickou formou, pokud je to možné.
  3. Aktivně a účelně spolupracuje s ostatními zaměstnanci školy (pedagogickými i provozními).
  4. Za účasti výchovného poradce aktivně spolupracuje s poradenskými zařízeními školy (Pedagogicko-psychologická poradna, Speciální pedagogické centrum), poskytuje jim potřebnou součinnost a využívá jejich doporučení.
  5. Spolupracuje s ostatními partnery školy, zapojuje se do společných činností a projektů.

Pro hodnocení naplňování kompetencí je doporučujeme vložit do tzv. balančního kruhu (více viz kapitola Hodnocení dosažených kompetencí, Balanční kruh). Ten umožňuje nastavit si vlastní priority a následně analyzovat další profesní rozvoj. Jednotlivé kompetence totiž představují soubor dovedností, které si může učitel postupně osvojovat, vyhodnocovat je, a plánovat tak vlastní profesní rozvoj, a balanční kruh umožní jejich přehlednou vizualizaci.