Pro hodnocení úrovně jednotlivé kompetence využije začínající učitel dokladů, které během adaptačního období zakládá do svého profesního portfolia (viz první část práce s profesním portfoliem) a které budou kvalitativním důkazem prokázání kompetence při reflektivním rozhovoru s vedením školy.
Po provedení této fáze ve všech kompetencích (neboli výsečích balančního kruhu) je dobře vidět, které kompetence, dovednosti je potřeba „vybalancovat“. Tím ale metoda nekončí. Cílem je stanovit prioritu, tj. vybrat jednu oblast, a to takovou, jejíž rozvoj zároveň posílí i ty ostatní. To je u každého pedagoga jiné. Nemusí jít tedy nutně o to, co je hodnoceno jako nejméně rozvinuté. Pointou metody je zúžené a zároveň efektivní zaměření profesního rozvoje.
Zároveň je nutno upozornit, že některá z kompetencí uvedených v kompetenčním profilu začínajícího učitele nemusí být vůbec hodnocena s ohledem na to, že ji během adaptačního období učitel neměl příležitost použít, a tedy ji neprokazoval. Příležitost pro její aplikaci v učitelské praxi bude využita aktuálně dle potřeb školy, a tedy případně hodnocena v jiném období.
Takto získaný výstup je dobře využitelný pro přípravu plánu profesního rozvoje začínajícího učitele.