Přeskočit na obsah

7.9 Reflektivní rozhovory

Ke konci školního roku může být pro všechny zaměstnance školy důležitým momentem reflektivní rozhovor s členem vedení školy – ředitelem nebo jeho zástupcem. Cílem těchto rozhovorů je ohlédnout se za uplynulým školním rokem a získat vhled pro rok následující. Tyto rozhovory mají samozřejmě funkci hodnoticí, která by měla převážně vycházet ze sebereflexe a sebehodnocení každého pedagoga, ale důležité je dávat velký důraz na funkci rozvojovou a motivační tak, aby se každý učitel či vychovatel mohl profesně posouvat.

Pro uvádějícího a začínajícího učitele je reflektivní rozhovor se zástupcem vedení školy logickým vyústěním prvního i druhého roku adaptačního období. Rozhovor je vhodné uskutečnit v květnu, eventuálně začátkem června a je důležité, aby na něj byli učitel i ředitel pečlivě připraveni. Příprava probíhá vlastně v průběhu celého školního roku (adaptačního období). Rozhovor vedený s uvádějícím učitelem reflektuje podporu a vedení začínajícího učitele. Rozhovor vedený se začínajícím učitelem reflektuje jeho práci s dětmi a dosaženou úroveň kompetencí potřebných k jejich kvalitnímu vzdělávání.

Reflektivní rozhovory jsou důležitou metodou hodnocení a sebehodnocení pedagoga. Průběh rozhovoru se liší dle toho, jakou roli účastník rozhovoru zastává. Významným momentem je, jakou zkušenost bude mít začínající učitel se svým prvním rozhovorem a zda ho do budoucna bude vnímat jako podporu a pomoc ve svém profesním růstu.

Aby byl rozhovor pro začínajícího učitele přínosem a motivací pro jeho další pedagogický růst, a nikoli strašákem a stresorem, je důležitých několik momentů:

  • Rozhovor musí být naplánován s dostatečným předstihem, aby se na něj mohli aktéři připravit.
  • S dostatečným předstihem by také měla být známá témata (nebo okruhy), o kterých se bude hovořit.
  • Je třeba vytvořit pro začínajícího učitele pocit bezpečí a důvěry.
  • Zajistit prostor – místnost, kde nebudou účastníci rušeni, malé občerstvení nebo alespoň nápoje.
  • Je nutno počítat s dostatečnou časovou rezervou, aby nemusel být rozhovor ukončen předčasně.
  • Vhodné je začít rozhovor nějakou příjemnou záležitostí, třeba i nesouvisející s vypsanými tématy – navodí to příjemnou přátelskou atmosféru.
  • Ředitel by měl vést rozhovor efektivně, ale zároveň by měl naslouchat a být empatický, vhodné je využívání koučovacího způsobu vedení rozhovoru.
  • Ředitel se snaží vést začínajícího učitele k tomu, aby sám nacházel řešení, případně je nachází spolu. Vyvaruje se předávání moudra, příkazů a nevyžádaných rad.
  • Začínající učitel by měl ze setkání odcházet příjemně a pozitivně naladěn, s návrhem cílů pro svůj profesní růst pro další školní rok (cíle mohou být ještě v začátku následujícího školního roku upřesněny, doladěny), rovněž by měl být motivovaný k další pedagogické práci.

Detailní kroky k přípravě závěrečného rozhovoru z pozice vedení školy, uvádějícího učitele i začínajícího učitele včetně návrhu obsahu rozhovoru jsou popsány v kapitole Popis průběhu adaptačního období – závěrečná fáze adaptačního období.