Přeskočit na obsah

8.1 Hospitace a náslechy ve vyučovacích hodinách

Hospitace je návštěva vyučovací hodiny či přednášky s cílem poznat stav a úroveň výchovné a vzdělávací práce. Za účelem studijním ji vykonávají učitelé a studující. Školní inspektoři a ředitelé škol ji konávají s cílem kontrolním.4

Základními metodami hospitace jsou pozorování, rozhovor s učitelem či lektorem, rozhovor s účastníky, rozbor dokumentace, rozbor organizační a pedagogické úrovně. Po ukončení hospitace je zpravidla sepsán hospitační záznam, který je následně podkladem pro hospitační rozhovor, ve kterém by měla být rozebrána všechna hospitační zjištění.

Hospitace je zřejmě nejvýznamnějším nástrojem hodnocení průběhu, v menší míře snad i výsledků vzdělávání. Je velmi efektivní, nevyžaduje v podstatě žádné náklady, je relativně nenáročná na přípravu, přitom však umožňuje sledování i průběžné vyhodnocování činností, projevů a jednání učitelů a žáků.5

Náslech neboli pozorování/observace je mnohostranný nástroj pro učení. Nezahrnuje pouze čas strávený ve třídě při vyučování, ale také čas přípravy na observaci a následné zhodnocení. Příprava může sestávat z výběru toho, na co bude observace zaměřena, na výběr metody, sběru dat a také na spolupráci s ostatními. Zhodnocení po observaci zahrnuje analýzu, diskuzi a interpretaci dat a zhodnocení zážitků ve třídě a zároveň také reflexi celé zkušenosti.6

Náslechy ve vyučovacích hodinách zkušených učitelů jsou pro studující učitelství a začínající učitele velkou příležitostí získat první zkušenosti s prací učitele. Jde o důležitou součást aplikace didaktického principu tolik potřebného ve vzdělávání učitelů, totiž principu sepětí teorie s praxí.7

Jaká pozitiva přináší náslech nebo hospitace začínajícímu učiteli v adaptačním období?

  • prostor pro systematické, plánované a cílené pozorování;
  • motivaci, vnitřní prožitek podporuje zájem o pedagogickou profesi;
  • propojení získané teorie s praxí;
  • možnost posilovat vztah profesionální důvěry mezi hospitujícím a vyučujícím;
  • podporu při začleňování do života školy;
  • zvyšování profesních dovedností jak z pozorování, tak následných rozborů, rozhovorů hospitujícího a vyučujícího;
  • zpětnou vazbu, uvědomění si silných a slabých stránek vyučujícího, pozorovacích, komunikačních i hodnotících dovedností hosta;
  • místo pro vyhledávání příkladů dobré praxe.

Jaké je třeba vytvořit podmínky pro efektivní hospitaci a náslech?

  1. Je vhodné vytvořit harmonogram hospitací/náslechů.
    Činnosti, které se realizují bez časového plánu, například jen formálně, jsou ztrátou času a vynaloženého úsilí všech aktérů. Navíc časově neurčené aktivity nepodporují budování vzájemné důvěry, která poskytuje motivaci zúčastněným a prostor pro otevřené sdílení zkušeností. Pro minimalizování negativních aspektů se doporučuje, aby začínající učitel byl uvádějícím učitelem nebo vedením školy seznámen se školními pravidly hospitací, náslechů, jejich harmonogramem, tematickou strukturou a prostředky k jejich realizaci. Je vhodné si sdělit, v jakém rozsahu a hloubce bude probíhat pozorování předem stanoveného cíle.
  2. Je vhodné stanovit cíle, účel a strukturu hospitací/náslechů.
    Nahodilost hospitací či náslechů má pouze krátkodobý efekt, a to i v negativním slova smyslu, ale v případě absence cíle a účelu jsou důsledky dlouhodobější. Je žádoucí, aby byl začínající učitel předem seznámen s cílem a účelem hospitace, stejně jako s prostředky, které hospitující osoba (uvádějící učitel, vedení školy, jiný pedagog) využije při zaznamenávání pozorování.
    U náslechů je vhodné, aby se hospitující se začínajícím učitelem předem dohodli, co obě strany očekávají. Hospitující se může zajímat o aktivizační metody, využité pomůcky, podíl účasti žáků na průběhu vyučovací hodiny, o využití názorných prostředků, o to, jak si začínající učitel vymezuje své teritorium a nakolik to ovlivňuje třídu při vyučování apod. Vyučující může začínajícího učitele v rámci náslechu pověřit úkolem ve formě zpětné vazby například na smysluplnost zvolené metody práce, komunikační schopnosti, využívání otevřených otázek a jiné.
  3. Je vhodné vytvořit takovou atmosféru, aby vstup hosta do vyučovací hodiny nebyl rušivým prvkem pro vyučujícího a žáky.
    Jakákoli návštěva ve třídě naruší její běžný režim, byť se může jednat o krátký čas. Doporučuje se seznámit zúčastněné s hospitující osobou, jejím cílem i s prostředky, které k naplnění cíle využije.
    Je třeba mít na zřeteli, že se vždy jedná o nepřirozené klima, které se může negativně promítnout do plánovaných vzdělávacích výstupů.
    K minimalizaci rušivého efektu přispívá, když pozorovaní znají předem místo, na kterém bude hospitující sedět, pozorovat. Dalším řešením jsou opakované, případně pravidelné vstupy hospitujícího mezi pozorované.
  4. Je vhodné využití formulářů/náslechových archů pro záznam pozorovaných jevů.
    Důležité je předem znát cíl pozorování. Začínající učitel se může zaměřit na jeden prvek, nebo komplexně sledovat více jevů s tím, že daný jev má být předem přesně specifikován a je na něj upozorněn.
    Vhodnou pomůckou pro záznam pozorovaných jevů je záznamový hospitační či náslechový arch, jehož formu má škola pro začínajícího učitele předem k dispozici a řádně ho s obsahem a způsobem jeho využití seznámí.
  5. Náslech by měl probíhat u zkušeného pedagoga

Pro bližší představu o tom, jak tato forma podpory pro začínajícího učitele může vypadat v praxi, uvádíme konkrétní příklady z prostředí základní školy – Arch pro náslech, Zápis z ukázkové hodiny, hospitační záznam, sebereflexní deník.