Vstup nového učitele do školy je významnou událostí pro něho samého i pro tým spolupracovníků, do kterého přichází. Začínající učitel je ve škole vnímán jako nováček, vybavený především teoretickými znalostmi, případně odbornými dovednostmi z praxe mimo školství. Tyto znalosti je však potřeba doplnit praktickými profesními dovednostmi, orientací v prostředí školy i v celém školském systému, zkrátka propojit teorii s praxí v konkrétní škole.1
Ve škole se od začínajícího učitele zpravidla očekává, že si se vším sám poradí, rychle se zorientuje, hladce vklouzne do mnohovrstevnatého života školy a stane se plnohodnotným učitelem se všemi jeho povinnostmi.
Jaký tedy je náš „nový učitel“? Je obvykle plný ideálů, energie, chuti do práce, těší se na své žáky, na kolegy, do své školy. Jeho profesní start však může ovlivnit právě tato první konfrontace mezi očekáváním školy – „ideální absolvent“, a očekáváním začínajícího učitele – „ideální škola“.2 Není-li rozporům ve vzájemném očekávání začínajícího učitele a školy věnována odpovídající pozornost, může dojít (a to velmi brzy) u začínajícího učitele ke skepsi a ztrátě ideálů. J. Průcha označuje tento stav jako „šok z reality“, vedoucí až k trvalému znechucení učitelské profese a odchodu ze školství.3
Co tedy můžeme udělat pro to, abychom nové učitele udrželi v našich školách, umožnili a usnadnili jim dobrý profesní start a naplnění jejich očekávání?
Můžeme jim nabídnout adekvátní podporu ze strany uvádějícího učitele a vedení školy.
Následující text předkládá formy a nástroje vycházející ze školní praxe k využití začínajícím učitelům i jejich průvodcům ve školách. Může tak přispět ke zvládnutí prvních měsíců a roků v učitelské profesi s minimem stresu a k posílení vnitřní motivace začínajícího učitele k dalšímu profesnímu rozvoji.
Tyto formy podpory lze pro začínajícího učitele zajistit uvnitř konkrétní školy, zároveň je možné čerpat podporu i zvenčí. Záleží na podmínkách a situaci dané školy, kterou konkrétní formu podpory její vedení ve spolupráci s uvádějícím učitelem zvolí.
Soupis možných forem podpory začínajících učitelů – ve škole:
- podpora uvádějícího učitele v plánování a v přípravě na výuku – např. třídní vzdělávací plány (MŠ), tematické plány (ZŠ), třídní schůzky apod.;
- podpora při různých aktivitách – pomoc s organizací, předávání stěžejních informací o akcích školy (např. celoškolní akce, školní výlety, třídní schůzky apod.);
- podpora prostřednictvím spolupráce s prvky mentoringu;
- rozvojový rozhovor s vedením školy a nastavení plánu profesního rozvoje;
- hospitace a vzájemné náslechy;
- vzájemné sdílení (diskuze, hovory nad tématem) s kolegy;
- společná reflexe a sebereflexe;
- vedení sebereflexního deníku ve spolupráci s uvádějícím učitelem;
- práce s profesním portfoliem;
- samostudium;
- nabídka vzdělávání (včetně DVPP a supervizí);
Soupis forem podpory není konečný, při jeho tvorbě jsme vycházeli z praxe ve vlastních školách a nabízíme jej jako možnou inspiraci. Z uvedeného soupisu jsou v kapitole XI detailněji popsány některé formy podpory jako příklady inspirativní praxe.