Mentoring je vztah dvou osob, tedy mentora a klienta, jehož podstatou je pomoc, kterou mentor poskytuje klientovi při dosahování předem určeného cíle. Je to obor příbuzný koučinku, ale na rozdíl od koučinku je mentoring zaměřený na konkrétní profesi a probíhá přímo na pracovišti. Nedílnou součástí mentoringu je i kontrakt zaměřený na dosažení předem daných a přesně popsaných cílů, které stanoví mentor a jeho svěřenec ve vzájemné spolupráci.
Podle odborné literatury je mentoring „forma profesního rozvoje učitele, která v sobě kombinuje dvě složky. Jednak expertní znalost, oborovou či metodologickou připravenost a za druhé procesní znalost, tedy znalost procesu učení dospělých a facilitace profesního rozvoje učitele s přihlédnutím k úrovni jeho dosavadních pedagogických kompetencí.“1
Mentorem je pak člověk, který „má velké nebo jedinečné zkušenosti v dané problematice, které může předat. Předává je pomocí příkladů z vlastní praxe, umí upozornit na výhody i nevýhody. Používá otázky tak, aby aktivoval aplikaci a přenesení své zkušenosti na vedeného.“2
Pro mentorovaného učitele se používá celá řada termínů. Autorky Brumovská a Seidlová uvádí, že „v anglosaské literatuře se setkáváme s termínem protégé – volně přeloženo jako chráněnec. Termín mentee je v odborné literatuře a v praxi mentoringu převážně vyhrazen pro sociální intervenci dětí a mládeže, rozumí se jím sociálně znevýhodněný jedinec ve věku 6–25 let, jemuž má mentoringový program pomoci předcházet jeho sociálnímu znevýhodnění či ohrožení nebo je redukovat. V českém prostředí se často používá pojem klient programu, klient služby, což se významově shoduje s termínem mentee.“3
Mentoring je bezesporu jednou z nejúčinnějších metod, která pomáhá uvádějícímu učiteli, aby podpořil začínajícího učitele v jeho snaze stát se během adaptačního období plnohodnotným členem pedagogického sboru. Jedinečný je především tím, že přesouvá zodpovědnost za vlastní učení na samotného učitele, nikoli na instituci nebo mentora. Tím také dochází k posílení jeho vnitřní motivace k profesnímu rozvoji a nezažívá pouze motivaci vnější. Mentoring také slouží jako vhodná prevence syndromu vyhoření.
Mentoring je pro uvádějícího učitele, který jeho pomocí podporuje svého začínajícího svěřence, velice časově náročný. Ve státním školství bohužel prozatím nelze uvádějícího učitele pověřit nižší přímou vyučovací povinností, aby mohl ušetřený čas věnovat začínajícímu učiteli, aniž by se mu snížil plat. Nabízí se zkrácení úvazku a navýšení pohyblivé složky platu, osobního ohodnocení.