Doklad, který začínající pedagog plánuje začlenit do svého připravovaného profesního portfolia, by měl být písemně okomentovaný a zdůvodněný. Co je důvodem pro zařazení konkrétního dokumentu nebo podkladu, proč jej zařazuje do portfolia a jak dokládá úroveň naplnění určité dovednosti, znalosti nebo kompetence? To jsou otázky, na které je nezbytné umět odpovědět a je vhodné tyto skutečnosti stručně okomentovat. Zároveň by doklad měl být vždy označen datem, kdy byl vytvořen nebo zaznamenán.
Pokud bychom měli jmenovat příklady jednotlivých dokladů tvořících profesní portfolio, je možné odkázat na následující výčet. Ten však představuje pouhý námět a inspiraci – je zjevné, že pedagogická realita nabízí nepřeberné množství dalších vhodných a možných podkladů vyplývajících z jiných situací ve vzdělávacím procesu a taktéž relevantně zařaditelných do portfolia.
Příklady dokumentů tvořících profesní portfolio:
Doklady o:
- efektivním využívání didaktické techniky;
- tvorbě učebních pomůcek;
- tvorbě výukových materiálů pro žáky;
- práci ve školním týmu;
- podílu na školních projektech a projektových dnech;
- zařazování mezipředmětových vztahů ve výuce;
- využívání inovativních metod při výuce;
- používaných vyučovacích a vzdělávacích metodách vzhledem ke stanovenému cíli;
- plánování práce se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami;
- využívání sebehodnocení učitele, reflexe pedagogického procesu pro další plánování;
- vzájemných hospitacích, doklady o spolupráci uvnitř předmětového sdružení, nebo s kolegy jiných aprobací;
- průběžném a dalším vzdělávání v oblasti pedagogiky, obecné a oborové didaktiky;
- rozvoji v oblasti cizího jazyka;
- vzdělávání v oblasti ICT a aplikací, které škola využívá;
- Notové záznamy, video záznamy, fotografie;
- …
Další možné materiály:
- žákovské výstupy z vyučovacích hodin a školních projektů;
- ukázky výrobků žáků i s dokumentací;
- písemné individuální plány dětí, žáků se speciálními vzdělávacími potřebami nebo mimořádně nadaných;
- ukázky využitých metod a forem hodnocení, ukázky průběžného hodnocení žáka během vyučování;
- příklady zpětné vazby od kolegů, příklady zpětné vazby od rodičů, příklady zpětné vazby od vedoucích pracovníků školy (zápisy z hospitací od nadřízeného pracovníka, uvádějícího učitele, předsedy metodického sdružení).
Výše uvedené náměty mohou následně vytvořit soubor podkladů (včetně doporučených komentářů a doplňků) dokumentující směřování začínajícího učitele, tedy profesní portfolio. Výhodou zavedení portfolia je např. rozvoj využívání inovativních metod při výuce, sebereflexe a vyhodnocení vlastní didaktické práce, podpora týmové spolupráce, předávání zkušeností při sdílení jednotlivých složek portfolia. Je však třeba rovněž si připustit, že příprava a vedení portfolia je náročnou záležitostí, a to z hlediska času, metodické práce, systematičnosti i schopnosti sebereflexe.
V jednom konkrétním příkladu rozvoje začínajících učitelů v prostředí střední odborné školy byl systematicky využíván mentoring. Skupina čtyř začínajících pedagogů byla v adaptačním období podporována různými nástroji a mentoring byl vhodným doplňkem. Mentorkou se stala zkušená učitelka, která se zaměřila na spolupráci ve výuce českého jazyka a literatury a občanské výchovy. Navštívila v průběhu prvního pololetí školního roku čtyři vyučovací hodiny u každého ze začínajících učitelů. Kromě osobních setkání a konzultací mentorka zpracovala písemnou zpětnou vazbu pro jednotlivé začínající učitele a další souhrnnou také pro ředitele školy. V uváděném příkladu začínající učitelka poskytnutou zpětnou vazbu doprovodila svým komentářem a doklad si zařadila do svého portfolia. Pro vyhodnocení celého adaptačního procesu má taková součást portfolia poměrně výraznou vypovídací hodnotu.
Závěrečná zpráva z mentoringu pro učitele, zaměřená na další profesní rozvoj ve společně definovaných oblastech:
„Vážená kolegyně,
obsahem závěrečné zprávy je vyhodnocení dosažených úspěchů po absolvování mentoringu a doporučení pro další profesní rozvoj. Přílohu tvoří akční plán, jehož sestavení vzniklo během rozhovorů po následných pozorováních jednotlivých navštívených hodin.
Velmi oceňuji dobrovolný přístup a pochopení přínosu zapojení do mentoringu, jehož cílem bylo podpořit kvalitu výuky ve třídě prostřednictvím naší vzájemné spolupráce spočívající mimo jiné i v náročném pracovním a časovém vytížení v několika měsících školního roku.
V oblasti číslo jedna došlo ke zlepšení didaktických kompetencí ve smyslu získání větší osobní jistoty v používání nových metod a forem práce. Sebereflexe přispěla k překvapivému zjištění, že i žáci reagují na změny zvýšenou aktivitou a zájmem o výuku. Důraz na spolupráci žáků měl vliv na rozvoj žákovských kompetencí. Práce s rozmanitými informačními zdroji (ICT, encyklopedie, slovníky, beletrie, odborná literatura i učebnice) formovala čtenářskou gramotnost a vedla k vizualizaci učiva, poznatky museli žáci získávat samostatnou činností, nebyly jim pouze předávány, opakování látky bylo efektivnější, získané dovednosti trvalejší.
Pro výraznější posun v oblasti číslo dvě je třeba s žáky pracovat mnohem soustavněji, závisí to rovněž na celkové kultuře školy. V rámci výuky ve sledovaných třídách se dařilo najít prostor pro zažití úspěchu. Práce s chybou jako běžným jevem v procesu učení žáků ukázala, že chybovat není pokaždé ostuda. Spravedlivé hodnocení učitelem a sebehodnoticí pokusy žáků ovlivnily záměr podílet se na zkvalitňování sociálního klimatu, což se opět kladně odrazilo v přístupu ke školní práci.
Komplexnější a intenzivnější studium dokumentace žáků s SVP vedlo k posílení odbornosti a změnám v přístupu k žákům s SVP, dařilo se cíleněji a přesněji diferencovat nároky, zintenzivnit individuální podporu v rámci výuky.
Pro další profesní rozvoj doporučuji aplikovat a upevňovat získané poznatky ve výuce. Pracovat s příklady dobré praxe. Zajistit si vstup do hodin jiných zkušenějších kolegů, vyměňovat si zkušenosti s učiteli v rámci předmětové komise, pravidelně se zúčastňovat DVPP s blízkými tématy. Hledat informace v jiných zdrojích, samostudiem odborné literatury, na internetu aj. Zintenzivnit spolupráci s výchovným poradcem, metodikem prevence, řídit se závěry odborných pracovišť zajištujících pomoc žákům s SVP.
Akční plán
V oblasti č. 1 aplikovat trvale efektivní didaktické metody a formy práce.
V oblasti č. 2 hledat způsoby na podporu otevřeného klimatu ve škole a třídách, s výsledky seznamovat všechny členy předmětové komise, kultivovat vztahy v rámci třídnických hodin.
V oblasti č. 3. spolupracovat s výchovným poradcem a metodikem prevence, zohledňovat ve své práci závěry odborných pracovišť zajišťujících pomoc žákům s SVP.“
Písemný komentář začínající učitelky k závěrečné zprávě z mentoringu v jejím profesním portfoliu:
„Velkým přínosem v mém osobním rozvoji bylo zapojení do tzv. mentoringu, který je založen na zkvalitnění výuky ve třídě pomocí vzájemné spolupráce učitelů.
Mentoring probíhal během 1. pololetí školního roku v prvních ročnících předmětu český jazyk a literatura. Mentoring mi průběžně poskytoval efektivní zpětnou vazbu v oblasti využívání vhodných didaktických metod a forem práce, zlepšování sociálního klimatu ve třídě a práce s handicapovanými žáky, která vyžadovala individuální přístupy.
Pozitiva, negativa a možnosti zlepšení byly po hospitaci rozebírány na schůzkách, které mi pomohly získat větší osobní jistotu v užívání různých metod a forem práce. Moje sebereflexe a následná snaha o zlepšení přinesly také zkvalitnění výuky samotné, např. zvýšená aktivita dříve laxních, neprůbojných žáků a jejich sebehodnoticí pokusy, práce s chybou jako běžným jevem při vzdělávání nebo možnost zažití úspěchu u žáků s nižší úrovní vzdělavatelnosti.
Jelikož šlo o práci především s mentálně handicapovanými žáky, bylo nutné učivo více vizualizovat a efektivněji opakovat, o to zřetelnější byly pokroky žáků během mentoringu i po jeho skončení.“