Přeskočit na obsah

11.1.17 Využití balančního kruhu při vedení rozvojového rozhovoru

ŠkolaInspirováno mateřskými školami zapojenými do pilotáže
Přínos pro vedení školyZíská inspiraci pro vedení rozvojového rozhovoru
Inspiruje se pro práci s balančním kruhem
Získá příklady otevřených otázek pro rozvojový rozhovor

Balanční kruh (kolo) je technika, která pomáhá utřídit informace a zdroje bez toho, aby bylo stanoveno pořadí, proto využívá výseče (položky). Tento kruh se využívá pro stanovení dlouhodobých cílů a také pro průběžné zapisování cesty ke splnění cíle (od 1 do 10, počet 10 znamená naplnění cíle).

Technika balančního kruhu byla využita při hodnoticím rozhovoru s pedagogy mateřské školy na konci školního roku. Položky kruhu představují základní kompetence, které by měl mít pedagog dané mateřské školy.

Každý pedagog ještě před hodnoticím rozhovorem dostal možnost sebereflexe svých kompetencí a míry jejich dosažení v rozsahu 1–10 (viz obrázek níže). Podobně i vedení školy samo reflektovalo kompetence jednotlivých pedagogů. Se svým hodnocením se sešli u hodnoticího rozhovoru.

Součástí balančního kruhu byly i předem dané otázky, na které si pedagog připravil odpovědi.

  • Co se vám v letošním roce podařilo?
  • Co se vám nedaří?
  • Co by vám pomohlo pro zlepšení své práce?
  • Co pro to můžete udělat?

Cílem samotného setkání byla sebereflexe práce začínajícího učitele a reflexe vedení školy ve třetí (závěrečné) fázi adaptačního období. Použita byla metoda rozhovoru, backtracking, popisná zpětná vazba, byly kladeny koučovací otázky zaměřené na zdroje i na budoucnost. Jako příklad je uveden rozhovor s kladením otázek nad položkou „Moje nabídka činností je pestrá a obohacující“.

Vedení školy: Co se vám v letošním roce podařilo?

Začínající učitel: Myslím, že jsem nabízela dětem hodně činností a všechny je bavily.

Vedení školy: Jaké konkrétní činnosti jste nabízela?

Začínající učitel: Při ranních hrách didaktické hry, volné kreslení, také jsem měla připravené každé ráno individuální činnosti pro EF. Také jsem měla na koberci připravené prostorové hry. Každý den jsme cvičili. Po svačině jsem pravidelně dětem předčítala. Hudební, výtvarné činnosti jsem střídala v průběhu týdne.

Vedení školy: Jaké činnosti myslíte, že byly u dětí nejoblíbenější?

Začínající učitel: Myslím, že hry na koberci, ale EF si velmi oblíbila kartičky, které jsem vytvořila speciálně pro ni. Jinak jsem také zařadila aktivity, které byly spojené s projektem o ekologii, tak určitě setkání se včelařem, s myslivci a také vycházka do kukuřičného pole, péče o vlastní záhon.

Vedení školy: Co vám přinesl ekologický projekt?

Začínající učitel: Všechny aktivity byly moc obohacující pro děti, bavily je, i od rodičů jsem měla pozitivní zpětnou vazbu. Ale také jsem si uvědomila, že jsem si naplánovala příliš mnoho aktivit, které se pro projekt staly závaznými, a někdy jsem měla potíže zkoordinovat exkurze s jinými akcemi školy, a to i s ohledem na zajištění jídla při celodenní exkurzi a domluvu s kuchařkami.

Vedení školy: Co máte konkrétně na mysli?

Začínající učitel: Naplánovala jsem si termín celodenní exkurze a zajistila dopravu. Jenže jsem si vůbec nezjistila, že ten den je moje kolegyně na vzdělávání a já měla problém zajistit dostatečný počet pedagogů u dětí. Také jsem zapomněla včas s vedoucí školní jídelny domluvit svačinu a oběd s sebou. Ale nakonec jsem vše vyřešila, za to moc děkuji kolegyni.

Vedení školy: Co se vám nedaří?

Začínající učitel: Mám trochu potíže s nastavením a dodržováním pravidel chování dětí.

Vedení školy: Jak to konkrétně vypadá?

Začínající učitel: Většina dětí si moc pěkně hraje a jejich hry mají smysl. Velký problém je ale s uklízením. Ještě ke konci roku si nepamatují, kam hračky patří a do jakých polic.

Vedení školy: Co s tím chcete udělat?

Začínající učitel: Dostala jsem nápad, že vyfotím police tak, jak vypadají, když je to uklizené, a fotografii nechám v polici. Bude sloužit k tomu, aby děti věděly, co a kam dát.

Vedení školy: Kdy s tím chcete začít?

Začínající učitel: Myslím, že to zkusím hned, aby si děti zvykaly.

Vedení školy: Co k tomu potřebujete?

Začínající učitel: Stačí mi vytisknout barevné fotografie A4 a nechat u hospodářky zalaminovat. Ostatní už zařídím.

Vedení školy: Co by vám pomohlo pro zlepšení své práce?

Začínající učitel: Určitě bych ráda našla nějaké vzdělávání, které by se týkalo nastavení pravidel ve třídě.

Vedení školy: Co pro to můžete udělat?

Začínající učitel: Podívám se do nabídek katalogů, ale také se půjdu podívat ke kolegyním, jak to dělají ony.

Použití techniky balančního kruhu je vhodným nástrojem pro sebereflexi pedagogů a reflexi ze strany vedení školy. Pedagogové se učí podívat zpět na svoji práci a hodnotit sebe sama. Obvykle mívají tendence hodnotit to, co se daří či nedaří dětem, či jak se spolupracuje s kolegyní ve třídě (v případě mateřské školy). Tato forma rozhovoru je velmi obohacující jak pro samotného pedagoga, tak pro vedení školy. Kladení otevřených otázek vede pedagoga k tomu, aby sám přemýšlel o skutečné realitě a sám nacházel různé možnosti řešení. Pokud se podaří navázat s pedagogem důvěru, naslouchat mu a vnímat klíčová slova a nenabízet hned možnosti řešení, vedení školy může snáze vnímat nejen schopnosti pedagoga, ale také jeho možnosti, představy a rozvojové cíle ihned v počátku jeho učitelské kariéry.