Škola | Mateřská škola |
Přínos pro začínajícího učitele | Seznámení se s možnostmi uvádění do praxe Přínos spolupráce s uvádějícím učitelem |
Následující příklad přináší pohled na všechny fáze adaptačního období očima ředitelky mateřské školy, zaměřuje se rovněž na výběr nového učitele a klade důraz na závěrečnou fázi celého období.
Proč „nepříklad“? V následujícím textu přinášíme spíše pohled do skutečné praxe – jde o uvedení příběhu, který se stal a který vás může inspirovat. K zamyšlení bude jistě zjištění, čeho se vyvarovat, nač si dát pozor, jak najít chybu a jak se z ní poučit.
Níže uvádím příklad z vlastní praxe, na jehož konci možná nalezneme odpověď na otázku: „Proč vůbec řešit adaptační období?“
- Výběr nového učitele
Výběrové řízení na novou učitelku mateřské školy bylo vyhlášeno v měsíci únoru s tím, že nástup nové učitelky byl datován na 15. srpna. Výhodou mateřské školy v adaptačním období je možnost zjistit a poznat některé organizační záležitosti a chod školy již v průběhu prázdnin, kdy je provoz omezen pouze na nezbytný počet tříd.
Na místo učitelky byla vybrána kvalifikovaná absolventka bakalářského studia s roční praxí v soukromé MŠ, kde pracovala na živnostenský list. Přestože měla za sebou již jeden rok praxe, v naší škole a v systému veřejného školství byla prostě „nováček“. Nastupovala na místo bývalé zástupkyně, která odešla do starobního důchodu.
Charisma a nadšení nově nastupující učitelky byla viditelná, stejně jako ochota učit se novým věcem a snaha začlenit se do čistě ženského kolektivu.
Jako její průvodkyně prvním rokem v naší škole byla vybrána kolegyně ve stejné třídě. Jako pedagog byla (a stále je) velice důsledná, odpovědná k sobě i k ostatním.
- Fáze přípravná
Již v srpnu byla nová paní učitelka seznámena se svojí uvádějící učitelkou a byla zasvěcena do organizačního chodu školy, do nezbytných administrativních povinností, včetně seznámení se všemi prostory školy
- Fáze realizační
Nová paní učitelka velmi rychle „zapadla“ do kolektivu školy, třída obou učitelek byla bezproblémová, s dobře vedenými dětmi i spolupracujícími rodiči. Vše se jevilo jako velmi pozitivní.
Nyní si přesně nemohu vybavit, o jakou situaci se jednalo, ale v průběhu běžné operativní porady došlo k menší výměně názorů, ze které vyplynula velmi nepříjemná vzájemná nařčení mezi učitelkami.
Co bylo důležité zjištění? Nová paní učitelka byla vedena tím směrem, že se domnívala, že chování, které zesměšňuje, uráží, nerespektuje druhé (kolegy, děti, rodiče), je v naší škole běžné.
- Fáze reflektivní
Tato fáze proběhla pouze v mé hlavě – sebereflexe.
Kde se stala chyba? Co se nepodařilo? Proč?
- Zcela jistě chybějící nastavení jasných pravidel v souvislosti s uváděním učitele, včetně jeho kompetencí.
- Chybějící adaptační plán pro začínajícího učitele.
- Podcenění výběru uvádějícího učitele.
Co je potřeba udělat příště, aby se dařilo lépe?
- Vytvořit plán adaptace pro začínající učitele i v ménětřídní mateřské škole.
- Stanovit jasná a všem srozumitelná pravidla.
- „Vychovávat“ budoucí mentory – uvádějící učitele.
- Vybírat uvádějící učitele nejen s ohledem na jejich odbornost, ale také loajalitu a lidskost.
- Vyhýbat se tomu, aby uvádějící učitel vedl stejnou třídu jako učitel začínající – vede k přílišné izolaci od okolí, omezuje pohled na širší realitu dění ve škole.