Přeskočit na obsah

11.2.12 Supervize

ŠkolaZákladní škola, Praha 2, Londýnská 34
Přínos pro začínajícího učiteleZvládání konfliktů
Seznámení se s etickým kodexem školy
Podpora pedagoga formou supervize

Tento příklad seznamuje s termínem supervize a ukazuje konkrétní možnost využití supervize ve školní praxi i v životě školy.

Supervize – příklad sociální a personalistické kompetence vedení školy

Zvládání konfliktů může být často složité a náročné. V následujících řádcích vám přinášíme zkušenosti ze Základní školy, Praha 2, Londýnská 34, které vám mohou pomoci právě při zvládání konfliktních situací. Prvním příkladem je sestavení Etického kodexu pedagogických pracovníků. Tato etická norma, kterou můžete najít na www.londynska.cz, se v minulosti opakovaně osvědčila. Etický kodex vnikl na základě dlouhodobější diskuze v rámci učitelského sboru a je výsledkem širokého konsenzu pedagogů školy. Během pracovního výjezdu všech pedagogických pracovníků v přípravném týdnu se k jeho textu každoročně vracíme. Dochází k jeho úpravám a připomenutí významu jednotlivých ustanovení. Existence tohoto dokumentu může pomoci v okamžicích, kdy pedagog poruší dohodnutá pravidla. Otevírá se zde možnost jej konfrontovat slovy: „Proč nedodržujete pravidla, která jste sám odsouhlasil?“ Začínající učitelé jsou s Etickým kodexem podrobně seznamováni a pomáhá jim to lépe pochopit pravidla vzájemné komunikace a spolupráce v rámci společenství školy.

Je však velmi pravděpodobné, že v rámci činnosti školy ke konfliktním situacím bude docházet. Právě nástup nového kolegy může být jejich spouštěčem. Například v okamžiku, kdy nový kolega bude chtít nabourat zaběhlé stereotypy v rámci školy, mohou zaznívat věty typu: „Tak to nám tady nikdo zavádět nebude,“ nebo „Tak to pozor, to dělat nebudu.“ Dalším z okamžiků může být stav, kdy začínající učitel začne selhávat, nedaří se mu zvládnout nějkou situaci a pak mohou zaznívat slova: „On je hrozný, nic nezvládá.“ Toto jsou situace, kdy k řešení konfliktů může pomoci supervize. Tuto pomoc a podporu známe z prostředí psychologů a je dobře, že se stále více začíná zabydlovat v českých školách, ale i v dalších pomáhajících profesích; na škole v Londýnské se též osvědčila při řešení konfliktních situací, převážně mezi jednotlivými pedagogy, kdy jsme do školy přizvali na pomoc právě externího supervizora, který má o klimatu ve škole již povědomí z předchozí spolupráce.

Co to supervize je?

Je to nezávislá odborná podpora využívaná v profesích, kde se pracuje se vztahy a s emocemi a které jsou z tohoto hlediska velmi náročné. Důležitý je rovnovážný vztah mezi supervizorem a supervidovaným, není v něm žádná nadřazenost. Supervize se zabývá procesem a jeho zákonitostmi, vztahem mezi učitelem a žáky, mezi učiteli, mezi učiteli a rodiči, eventuálně i mezi učiteli a vedením školy. Podmínkou supervize je dobrovolnost. Ten, kdo si supervizi objedná, musí vědět, že supervizor problém nevyřeší. Bude jeho řešení se supervidovaným hledat, ale poslední rozhodnutí na něm není. Supervizor může řešení variantně nabídnout, ale je pouze na supervidovaném, zda a které přijme. Supervize začíná uzavřením kontraktu. Na něm se dohodne objednavatel (ve škole většinou ředitel) se supervizorem. V kontraktu by měl být zachycen důvod supervize, eventuálně problém k řešení a očekávání výsledku. Tento kontrakt ale není pro supervizora dogmatem – může v průběhu supervize zjistit, že skutečný problém leží někde jinde, že byl třeba pro objednavatele tak traumatizující, že raději zvolil problém zástupný, nebo o něm vůbec nevěděl. Stává se například, že supervizor je pozván kvůli nefungujícím vztahům mezi dětmi ve třídách, mezi učiteli a žáky. V průběhu supervize se ale zjistí, že se tato nefunkčnost odvíjí od narušených a nefungujících vztahů v samotném pedagogickém sboru. Po odstranění této nefunkčnosti se pak vztahy ve třídách v relativně krátké době uklidní a začnou fungovat. Je to podobné jako v rodině – když nefunguje rodina, děti obvykle zlobí. Proto je možné kontrakt po dohodě v průběhu supervize rozšířit, zúžit nebo i změnit. Supervize je psychohygienické opatření, jde v podstatě o prevenci vyhoření.

Naplňované kompetence:

Sociální a personalistická:

Zvládá řešení běžných problémů, konfliktů, či odporu proti změnám spojeným se začleněním nového kolegy do struktur ve škole.

  • Využívá efektivní metody řešení konfliktů.

Systémová kompetence:

Vytváří systém postupného seznamování nově nastupujících kolegů s koncepčními dokumenty školy.

  • Seznámí začínajícího učitele s Etickým kodexem školy a vysvětlí mu význam jednotlivých ustanovení.

Osobnostní kompetence:

Zvládá vést změnu, kterou s sebou přináší nástup nového kolegy do pedagogického sboru.

  • Vytváří podmínky pro komunikaci změn z různých úhlů pohledu.

Reflektivní kompetence:

Umí vystihnout a popsat silné a slabé stránky uvádějícího i začínajícího učitele a zároveň je směruje k dalšímu profesnímu rozvoji.

  • Monitoruje náměty nově nastupujícího kolegy a problémy, které mu přináší proces adaptace ve škole.

Uvedené indikátory u jednotlivých příkladů je možné vnímat jako náměty. Dle zkušeností doporučujeme, aby si konkrétní indikátory dokládající naplnění kompetencí škola stanovila sama na základě konsenzu v rámci diskuze celého pedagogického sboru. Důvodem je specifikum jednotlivých škol podle typu, druhu, velikosti či zaměření. Pokud si učitelé a vedení školy společně dohodnou jednotlivá kritéria toho, jak danou kompetenci poznají ve své škole, budou více ztotožněni s kompetenčními profily.