Co si mám představit pod pojmem „triáda“ v adaptačním období?
Patří sem začínající učitel, uvádějící učitel a vedení školy, kteří aktivně a plánovitě spolupracují po celou dobu adaptačního období.
Více informací naleznete v kapitole: Popis průběhu adaptačního období – Adaptační období začínajících učitelů.
K čemu slouží plán adaptace?
Je stěžejním vodítkem pro systematickou, smysluplnou a především efektivní spolupráci mezi začínajícím učitelem, uvádějícím učitelem a vedením školy, a to díky vymezení oblastí vhodných k profesnímu rozvoji začínajícího učitele.
Více informací naleznete v kapitole: Popis průběhu adaptačního období.
Jak plán adaptace vytvořit, když nemáme zkušenosti?
Nabízíme několik příkladů z praxe, které zohledňují typ školy a její specifika, jsou výsledkem praxe zkušených pedagogů včetně vedení školy. Nabízejí i několik variant formálního zpracování.
Více informací naleznete v kapitole: Popis průběhu adaptačního období.
Jak podrobný má být plán adaptace?
Jednoznačná odpověď neexistuje. Záleží na souhře a preferencích členů triády. Cílem určitě není mít dlouhý teoretický dokument, na prvním místě je určitě praktická využitelnost takového plánu.
Více informací naleznete v kapitole: Popis průběhu adaptačního období – příklady z praxe škol.
Je plán adaptace povinný nebo „pouze“ vhodný?
Není povinný, nicméně zkušenosti ze škol, kde je neodmyslitelnou součástí podpory začínajícího učitele, ukazují, že jeho tvorba zajišťuje systém v uvádění.
Více informací naleznete v kapitole: Popis průběhu adaptačního období.
Jak moc je jeho tvorba administrativně náročná?
Jeho příprava vyžaduje čas a tvůrčí energii trojice pedagogů. Vedle toho jeho příprava a realizace přinese začínajícímu učiteli jistotu, bezpečný, aktivitami vymezený prostor pro jeho práci a systematickou podporu aktérů triády. Výsledkem je cílený rozvoj individuálně potřebných kompetencí konkrétního začínajícího učitele.
Více informací naleznete v kapitole: Popis průběhu adaptačního období.
Kdy hodnotit zrealizovaný plán adaptace?
Hodnocení je efektivní, když se provádí průběžně. Získaná průběžná zpětná vazba je cenným vodítkem pro závěrečné hodnocení plánu adaptace. Na hodnocení se podílí uvádějící učitel, vedení školy a zapojený do tohoto procesu je i začínající učitel.
Více informací naleznete v kapitole: Popis průběhu adaptačního období – Třetí fáze adaptačního období – fáze závěrečná.
Na co bychom neměli zapomenout během závěrečné reflexe?
Určitě na komplexní ohlédnutí za průběhem adaptačního období. Sebereflexi všech aktérů adaptačního období a vzájemnou zpětnou vazbu s vyhodnocením silných stránek i rezerv. Přináší i další výhled, tedy přípravu plánu profesního rozvoje začínajícího učitele na další období.
Více informací naleznete v kapitole: Popis průběhu adaptačního období – Třetí fáze adaptačního období – fáze závěrečná.
Co se ode mě jako od ředitele / zástupce ředitele v průběhu adaptačního období začínajícího učitele požaduje a očekává?
V Modelu naleznete výčet činností, které by podle našeho názoru vedení školy mělo v době adaptačního období začínajícího učitele realizovat.
Více informací naleznete v kapitole: Doporučení pro podporu vedení školy.
Co potřebuji k tomu, aby bylo možné zajistit fungování adaptačního období?
Další četbou textu vás budeme inspirovat a budeme navrhovat, jaké formy podpory by vedení školy mohlo využívat. Vycházíme z dostupných příkladů dobré praxe z různých typů škol.
Více informací naleznete v kapitole: Doporučení pro podporu vedení školy.
Jaké formy podpory mohu poskytnout uvádějícímu učiteli?
Návrhů, jaké formy podpory lze ze strany vedení školy během adaptačním období použít, je jistě celá řada. Náš text přináší několik návrhů, které se v různých typech škol autorům textu osvědčily.
Více informací naleznete v kapitole: Doporučení pro podporu uvádějícího učitele.
Které formy podpory jsou popsány v Modelu?
Koučink, mentoring, plán profesního rozvoje, spolupráce s jinými školami – to jsou příklady toho, co autoři našeho textu považují za nejlepší podporu ze strany vedení školy směrem k začínajícímu učiteli.
Více informací naleznete v kapitolách: Doporučení pro podporu vedení školy, Doporučení pro podporu uvádějících učitelů, Doporučení pro podporu začínajících učitelů.
Jaké metody koučování doporučujeme vedení školy používat v průběhu adaptačního období začínajícího učitele?
I koučování může v různých typech škol a v různých situacích vypadat rozdílně. Proto se autoři textu rozhodli uvést různé metody koučování, aby si případný čtenář mohl vybrat tu, která mu nejlépe vyhovuje.
Více informací naleznete v kapitole: Doporučení pro podporu vedení školy – Koučování.
Jak lze pro koučování začínajícího učitele využít balanční kruh?
Balanční kruh představuje velmi vhodný nástroj řízení profesního růstu.
Více informací naleznete v kapitole: Doporučení pro podporu vedení školy – Koučování a v kapitole Hodnocení dosažených kompetencí – Metoda sebereflexe, Balanční kruh.
Jak může být pro úspěšný průběh adaptačního období prospěšné profesní portfolio?
Přijmeme-li předpoklad, že vedení školy může využít balanční kruh pro řízení profesního růstu sebe i začínajícího učitele, nemůžeme nic jiného, než doporučit i profesní portfolio jako jednu z nejmocnějších metod, jak nejen účastníkům adaptačního období poskytnout prostředek k nepřetržitému profesnímu růstu.
Více informací naleznete v kapitole: Doporučení pro podporu vedení školy – Plán profesního rozvoje.
Jaké jsou možnosti ovlivňovat obsah vzdělávání ve školách, které připravují do praxe nové učitele?
Toto se může zdát obtížné, nikoli však nemožné. Jistě lze nalézt cesty, jak ovlivnit přípravu budoucích učitelů do praxe.
Více informací naleznete v kapitole: Doporučení pro podporu vedení školy – Spolupráce s vysokými školami v otázce začlenění začínajícího učitele v adaptačním období.
Jakými kompetencemi bych měl být vybaven pro zdárný průběh adaptačního období začínajícího učitele?
Slovem „kompetence“ se zde rozumí soubor znalostí a hlavně dovedností, jimiž by mělo vedení školy disponovat, aby bylo schopno poskytnout smysluplný „servis“ učiteli začínajícímu i uvádějícímu – a koneckonců celému pedagogickému týmu ve škole.
Více informací naleznete v kapitole: Kompetenční profil vedení školy ve vztahu k adaptaci začínajících učitelů.
Proč je důležité v adaptačním období začínajícího učitele hodnocení jeho dosažených pedagogických kompetencí?
Hodnocení dosažených kompetencí má velmi důležitou funkci motivační a rozvojovou.
Více informací naleznete v kapitole: Hodnocení dosažených kompetencí.
Jaké metody hodnocení, sebehodnocení a sebereflexe je možné použít a kdo je může využívat?
Metod, které lze použít, je mnoho, některé jsou uvedeny v přehledové tabulce a vybrané metody jsou pak podrobněji popsány v textu.
Více informací naleznete v kapitole: Hodnocených dosažených kompetencí.
Jaký je rozdíl mezi hodnocením a reflektováním?
Hodnocení představuje především funkci kontrolní, u reflektování převažuje funkce podporující, motivující a rozvojová.
Více informací naleznete v kapitole: Hodnocení dosažených kompetencí.
Co je to popisná zpětná vazba?
Popisná zpětná vazba je způsob, jak dát druhému člověku najevo, jaké pocity a myšlenky v nás vyvolalo jeho chování.
Více informací naleznete v kapitole: Hodnocení dosažených kompetencí.
K čemu je dobré využít metodu 360° zpětné vazby?
Metoda je velmi efektivní při hodnocení začínajícího učitele, umožňuje získat informace od více lidí a z různých úhlů pohledu.
Více informací naleznete v kapitole: Hodnocení dosažených kompetencí – Metoda hodnocení, Třistašedesátistupňová zpětná vazba.
Jaká pozitiva mně jako řediteli školy může přinést správně provedená hospitace (návštěva) v hodinách začínajícího učitele?
Správně uchopená hospitace má důležitou funkci podporující, vedoucí k sebereflexi a sebehodnocení hospitovaného a k jeho profesnímu růstu.
Více informací naleznete v kapitole: Hodnocení dosažených kompetencí – Metoda hodnocení – hospitace (návštěva v hodině).