Dalším přístupem k plánu adaptace bylo vytvoření výčtu činností, které by měl začínající učitel řešit včetně informace o termínu splnění (plán adaptace typu „To Do List“). Tyto činnosti jsou členěny do skupin, jako jsou:
- technické a organizační záležitosti,
- absolvovaná školení / poučení,
- informační a komunikační technologie
- oblast DVPP,
- práce v předmětech,
- pravidla pro pořádání školních akcí,
- podpora při výuce.
Samotný plán pak představuje určitý seznam úkolů, jenž je podkladem pro setkávání začínajícího a uvádějícího učitele, případně jiného odpovědného pracovníka. V ukázce je ovšem příklad, který neobsahuje informaci o tom, kdo je odpovědný za daný úkol a tím klade velkou míru odpovědnosti na uvádějícího učitele a jeho případné vysvětlování. Opět se jedná pouze o část plánu.
Ukázka plánu adaptace – To Do List.
Výhody tohoto přístupu jsou:
- rozdělení do jednotlivých skupin činností a tím lepší přehlednost,
- velmi konkrétní informace,
- snadná doplnitelnost plánu adaptace,
- snadné sledování dodržování domluvených kroků.
Jako nevýhody se jeví:
- chybějící časová osa – možnost přehlédnutí podstatného,
- chybějící kontakt – na koho se obrátit.