Přeskočit na obsah

Reflektivní fáze

11.7.1 Jak zajistit podporu adaptačního procesu ve škole – podpora triády

Škola Všechny druhy škol Přínos pro začínajícího učitele Získání nových pohledů na vlastní činnost  Přínos pro vedení školy Podpora všech aktérů adaptačního procesu – mentorská podpora Tento příklad inspirativní praxe přináší možnou inspiraci pro spolupráci školy se začínajícím učitelem a s externím odborníkem z praxe.… Číst dále »11.7.1 Jak zajistit podporu adaptačního procesu ve škole – podpora triády

11.6.9 Adaptační plán pro začínajícího učitele v 1. roce praxe

Škola  Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hradec Králové, Vocelova 1338 Přínos pro začínajícího učitele  Ucelený obraz příkladu adaptačního plán pro 1. rok praxeSnadná orientace v prvním roce učitelské praxe Přínos pro uvádějícího učitele Přehled činností v rámci vzájemné spolupráce se začínajícím učitelem Přínos pro… Číst dále »11.6.9 Adaptační plán pro začínajícího učitele v 1. roce praxe

11.6.7 Příprava a vedení rozvojového rozhovoru

Škola  Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hradec Králové, Vocelova 1338  Přínos pro vedení školy Vedení rozvojového rozhovoruPraktický návod přípravy rozvojového rozhovoru Příklad přípravy a vedení rozvojového rozhovoru je zpracován pro střední odbornou školu. Je praktickým návodem přípravy rozvojového rozhovoru vedení školy se začínajícím… Číst dále »11.6.7 Příprava a vedení rozvojového rozhovoru

11.6.6 Příprava odborné exkurze ve střední odborné škole

Škola  Střední odborná škola, Šumperk, Zemědělská 3  Přínos pro začínajícího učitele  Přehled činností začínajícího učitele pro přípravu, realizaci a reflexi odborné exkurze Níže uvedený příklad přípravy dvou odborných exkurzí je zpracován pro střední odbornou školu. Pro začínajícího učitele je velmi stručným a praktickým přehledem všech… Číst dále »11.6.6 Příprava odborné exkurze ve střední odborné škole

11.5.5 Sebereflexní deník a nejen to…

Škola Střední škola Přínos pro začínajícího učitele Inspirace k zápisu a sledování náslechových a ukázkových hodinInspirace k vedení sebereflexního deníku Následující příklad je ukázkou možných formulářů pro náslechy, zápisů z ukázkových hodin, hospitačních záznamů i možností vedení sebereflexního deníku. Pro začínajícího a uvádějícího učitele jsou cennou inspirací… Číst dále »11.5.5 Sebereflexní deník a nejen to…

11.5.4 Hodnoticí rozhovory

Škola Střední odborná škola Přínos pro začínajícího učitele Získání základních informací o struktuře a kritériích hodnoticích rozhovorůUkázka struktury hodnoticích rozhovorůPřehled možných kritérií sebehodnocení Seznámení s možností získání zpětné vazbyOrientace v kompetenci k profesnímu rozvoji a k pedagogickému plánování Další příklad se zaměřuje na rozvíjení a naplňování kompetence k plánování… Číst dále »11.5.4 Hodnoticí rozhovory

11.4.2 Zahraniční spolupráce – rozvoj reflektivní kompetence

Škola Základní umělecká škola, Rýmařov, Čapkova 6, příspěvková organizace Přínos pro začínajícího učitele Příklady rozvoje profesních kompetencí Za příklad rozvoje reflexivní a přeneseně též komunikativní a osobnostní kompetence nám může posloužit praxe ze základní umělecké školy v Rýmařově. Škola už patnáct let organizuje mezinárodní aktivity… Číst dále »11.4.2 Zahraniční spolupráce – rozvoj reflektivní kompetence

11.3.3 Osobní plán profesního rozvoje

Škola Tyršova základní škola a mateřská škola Plzeň, U Školy 7, příspěvková organizace Přínos pro začínajícího učitele Profesní rozvoj začínajícího učiteleStanovení rozvojových cílů začínajícího učiteleRozvoj sebereflexe začínajícího učitele Tento konkrétní příklad z praxe základní a mateřské školy přináší námět na sestavení Plánu profesního rozvoje s ohledem… Číst dále »11.3.3 Osobní plán profesního rozvoje

11.2.17  Sebereflexe trochu jinak

Škola Základní škola Karlovy Vary, Konečná 25, příspěvková organizace Přínos pro začínajícího učitele Získání nových pohledů na sebereflexiInspirace reflektivními otázkami Sebereflexe je nedílnou součástí plánování profesního růstu. V Modelu systému podpory uvádíme jako jeden z funkčních nástrojů balanční kruh, který je využit i pro znázornění… Číst dále »11.2.17  Sebereflexe trochu jinak

11.2.16 Plán adaptace

Škola Základní škola Chomutov, Březenecká 4679 Přínos pro začínajícího učitele Jasný návod na realizaci činností v rámci školního rokuPodpora při sebereflexi a reflexi Následující plán adaptace je inspirován příkladem č. 1 z mateřské školy a přináší podrobný návod na řešení adaptačního období pro všechny jeho aktéry.… Číst dále »11.2.16 Plán adaptace

11.2.15  Profesní portfolio

Škola Základní škola, Praha 2, Londýnská 34 Přínos pro začínajícího učitele Práce s profesním portfoliemProfesní rozvojDokládání důkazů pro naplnění jednotlivých kompetencí začínajícího pedagoga Následující ukázka přináší práci s profesním portfoliem, jež zahrnuje příklady dokumentů, které dokladují naplnění profesních kompetencí učitele. Dále je uveden příklad podpory ze… Číst dále »11.2.15  Profesní portfolio

11.2.14 Sebereflexní deník

Škola Základní škola Přínos pro začínajícího učitele Rozvoj sebereflexe začínajícího učiteleProfesní rozvoj pedagoga Tento příklad ukazuje možnost práce se sebereflexním deníkem včetně konkrétních otázek, které napomohou k sebehodnocení učitele. Sebereflexní deník Sebereflexní deník je jednou z možností, jak může začínající učitel popisovat své činnosti včetně… Číst dále »11.2.14 Sebereflexní deník

11.2.12 Supervize

Škola Základní škola, Praha 2, Londýnská 34 Přínos pro začínajícího učitele Zvládání konfliktůSeznámení se s etickým kodexem školyPodpora pedagoga formou supervize Tento příklad seznamuje s termínem supervize a ukazuje konkrétní možnost využití supervize ve školní praxi i v životě školy. Supervize – příklad sociální a personalistické kompetence… Číst dále »11.2.12 Supervize

11.2.9  Závěrečný rozhovor na konci školního roku

Škola Základní škola Kunratice, Praha 4, Předškolní 420 Přínos pro začínajícího učitele Rozvoj sebereflexeProfesní rozvoj – dosažené cíle Stanovení cílů dalšího profesního rozvoje Tento příklad ukazuje, jak je možné realizovat sebereflektivní rozhovor s učitelem na konci školního roku. Jsou zde uvedeny zcela konkrétní otázky, které… Číst dále »11.2.9  Závěrečný rozhovor na konci školního roku

11.2.5  Plán profesního rozvoje

Škola Základní škola Přínos pro začínajícího učitele Plánování profesního rozvoje pedagoga dle indikátorů kvalitní výukyRozvoj kompetence sebereflexe Profesní rozvoj Tento příklad ukazuje, jak lze připravit plán profesního rozvoje, který se bude opírat o vizi rozvoje dané školy a o společně vytvořené ukazatele kvalitní výuky. Tento… Číst dále »11.2.5  Plán profesního rozvoje

11.1.17 Využití balančního kruhu při vedení rozvojového rozhovoru

Škola Inspirováno mateřskými školami zapojenými do pilotáže Přínos pro vedení školy Získá inspiraci pro vedení rozvojového rozhovoruInspiruje se pro práci s balančním kruhemZíská příklady otevřených otázek pro rozvojový rozhovor Balanční kruh (kolo) je technika, která pomáhá utřídit informace a zdroje bez toho, aby bylo stanoveno… Číst dále »11.1.17 Využití balančního kruhu při vedení rozvojového rozhovoru

11.1.6 Hodnocení výsledků vzdělávání

Škola Mateřská škola Přínos pro začínajícího učitele Propojení kompetencí začínajícího učitele s konkrétní činnostíSeznámení s možností hodnocení dovedností dětí v posledním roce před vstupem do základní školyUkázka, jak je možné propojit školní vzdělávací program (ŠVP) s hodnocením výsledků předškolního vzdělávání Tento příklad ukazuje, jak začínající učitel propojuje požadované kompetence… Číst dále »11.1.6 Hodnocení výsledků vzdělávání

11.1.5 Rozvojový rozhovor – sebereflexe učitele

Škola Mateřská škola Přínos pro začínajícího učitele Stanovení cílů v plánech profesního rozvojePráce s portfoliem učitele Příklad přináší ukázku, jak je možné využít sebereflexi při práci s portfoliem učitele. Naznačuje jednu z možností plánování rozvoje učitelů, kterou je možné vyjádřit touto linkou: podmínky školy – využití ve… Číst dále »11.1.5 Rozvojový rozhovor – sebereflexe učitele

11.1.4  Rozvojový rozhovor – využití poznatků ze semináře

Škola Mateřská škola Přínos pro začínajícího učitele Propojení dovedností učitele získaných v rámci seminářů s konkrétními činnostmi při práci s dětmi Příprava na rozvojový rozhovor Tento příklad se rovněž zaměřuje na rozvoj kompetencí začínajícího učitele a ukazuje na důležitost využití nabytých vědomostí a dovedností učitelů mateřských škol při… Číst dále »11.1.4  Rozvojový rozhovor – využití poznatků ze semináře

11.1.3 Rozvojový rozhovor – komunikace s rodiči

Škola Mateřská škola Přínos pro začínajícího učitele Ukázka komunikace s rodičiDoložení a uplatnění potřebných kompetencí začínajícího učitele v praxi Příklad se zaměřuje na rozvoj kompetencí začínajícího učitele a přináší ukázku komunikace s rodiči dětí předškolního věku a způsob, jak je možné efektivně řešit případné nejasnosti. Zároveň… Číst dále »11.1.3 Rozvojový rozhovor – komunikace s rodiči

9.2.1 Profesní portfolio a konkrétní příklad z praxe

Doklad, který začínající pedagog plánuje začlenit do svého připravovaného profesního portfolia, by měl být písemně okomentovaný a zdůvodněný. Co je důvodem pro zařazení konkrétního dokumentu nebo podkladu, proč jej zařazuje do portfolia a jak dokládá úroveň naplnění určité dovednosti, znalosti nebo kompetence? To jsou otázky, na které… Číst dále »9.2.1 Profesní portfolio a konkrétní příklad z praxe

9.2 Profesní portfolio

Profesní portfolio je termín, který se v poslední době používá stále častěji a přechází do obecného povědomí. Samotné využívání portfolia pedagogy ve školské praxi je ovšem rozšířeno mnohem méně. Velmi často se jedná pouze o soubor dokladů o dalším vzdělávání, nebo neuspořádaný výběr učitelem preferovaných technik. Profesní portfolio je… Číst dále »9.2 Profesní portfolio

9.1.1 Mentoring a konkrétní příklady z praxe, včetně komentáře

Nástrojem mentoringu je model G. R. O. W., který se může stát vodítkem pro vedení mentorského rozhovoru. Skládá se ze čtyř fází, přičemž uzavření každé z nich je nutnou podmínkou pro přechod do fáze další. Zkratka G. R. O. W. je vytvořená z počátečních písmen anglických slov, která… Číst dále »9.1.1 Mentoring a konkrétní příklady z praxe, včetně komentáře

9.1 Mentoring

Mentoring je vztah dvou osob, tedy mentora a klienta, jehož podstatou je pomoc, kterou mentor poskytuje klientovi při dosahování předem určeného cíle. Je to obor příbuzný koučinku, ale na rozdíl od koučinku je mentoring zaměřený na konkrétní profesi a probíhá přímo na pracovišti. Nedílnou součástí mentoringu je… Číst dále »9.1 Mentoring

9 Doporučení pro podporu uvádějících učitelů

Uvádějící učitel je ve škole pro začínajícího učitele prvním zprostředkovatelem pedagogické reality. Aniž bychom opomíjeli důležitost ostatních aktérů adaptačního procesu, má uvádějící učitel klíčovou roli. Pokud poskytne účinnou podporu, připraví začínajícího kolegu na běžné situace pedagogické praxe a propojí ho s pedagogickým sborem, bude to velmi zásadní… Číst dále »9 Doporučení pro podporu uvádějících učitelů

8.5 Profesní portfolio

S plány profesního rozvoje souvisí i možnost zavedení profesních portfolií učitelů. Profesní portfolio je termín, který se v poslední době používá stále častěji a přechází do obecného povědomí. Samotné využívání portfolia pedagogy ve školské praxi je ovšem rozšířeno mnohem méně. Velmi často se jedná pouze o soubor dokladů… Číst dále »8.5 Profesní portfolio

8.1 Hospitace a náslechy ve vyučovacích hodinách

Hospitace je návštěva vyučovací hodiny či přednášky s cílem poznat stav a úroveň výchovné a vzdělávací práce. Za účelem studijním ji vykonávají učitelé a studující. Školní inspektoři a ředitelé škol ji konávají s cílem kontrolním.4 Základními metodami hospitace jsou pozorování, rozhovor s učitelem či lektorem, rozhovor s účastníky, rozbor dokumentace, rozbor organizační a pedagogické… Číst dále »8.1 Hospitace a náslechy ve vyučovacích hodinách

7.9 Reflektivní rozhovory

Ke konci školního roku může být pro všechny zaměstnance školy důležitým momentem reflektivní rozhovor s členem vedení školy – ředitelem nebo jeho zástupcem. Cílem těchto rozhovorů je ohlédnout se za uplynulým školním rokem a získat vhled pro rok následující. Tyto rozhovory mají samozřejmě funkci hodnoticí, která by… Číst dále »7.9 Reflektivní rozhovory

7.8 Metoda hodnocení – hospitace (návštěva v hodině)

Hospitace je návštěva vyučovací hodiny, jejímž cílem je poznat úroveň výchovné a vzdělávací práce hospitovaného. Je to specifická forma pozorování. Často je vnímána negativně jako kontrola, restrikce, projev nedůvěry od hospitujícího a je pro hospitovaného stresující. Správně uchopená hospitace však může mít důležitou funkci podporující, vedoucí k sebereflexi… Číst dále »7.8 Metoda hodnocení – hospitace (návštěva v hodině)

7.7.1 Jak postupovat?

Obrázek 17 Třistašedesátistupňová zpětná vazba. Zdroj: autoři textu. Třistašedesátistupňovou zpětnou vazbu lze použít i v souvislosti s hodnocením naplňování role uvádějícího učitele či vedení školy. Je však třeba zvážit, jaké aktéry zapojíme do procesu získávání zpětné vazby. Do procesu uvádění začínajícího učitele totiž není zapojeno příliš mnoho pedagogů,… Číst dále »7.7.1 Jak postupovat?

7.7 Metoda hodnocení – třistašedesátistupňová zpětná vazba (360° hodnocení)

Jednou z metod hodnocení, která umožňuje komplexnější pohled na práci jednoho člověka, je takzvaná třistašedesátistupňová zpětná vazba. Jedná se o vícekriteriální a vícezdrojové hodnocení výkonnosti a chování pracovníka, které umožní získat informace od více lidí, z různých úhlů pohledu (nadřízený, spolupracovník, podřízený či zákazníci) a jehož součástí je i sebehodnocení posuzovaného pracovníka.… Číst dále »7.7 Metoda hodnocení – třistašedesátistupňová zpětná vazba (360° hodnocení)

7.6.4 Příklad využití balančního kruhu pro sebehodnocení vedení školy v oblasti systémové kompetence

Metoda balančního kruhu je dobře využitelná i pro sebehodnocení vedení školy. Získané výstupy mohou podpořit zkvalitnění adaptačního procesu a efektivnější podporu poskytovanou uvádějícímu učiteli. Kompetenční profil představuje soubor dovedností a důležitých aspektů, které zajistí kvalitní vedení adaptačního procesu. Výstupy získané prostřednictvím sebereflexe za pomoci balančního kruhu podporují profesní… Číst dále »7.6.4 Příklad využití balančního kruhu pro sebehodnocení vedení školy v oblasti systémové kompetence

7.6.2 Příklad využití metody balančního kruhu pro hodnocení kompetence k plánování výuky

Obrázek 14 Využití metody balančního kruhu pro hodnocení kompetence k plánování výuky. Zdroj: autoři textu. Pro hodnocení úrovně jednotlivé kompetence využije začínající učitel dokladů, které během adaptačního období zakládá do svého profesního portfolia (viz první část práce s profesním portfoliem) a které budou kvalitativním důkazem prokázání kompetence… Číst dále »7.6.2 Příklad využití metody balančního kruhu pro hodnocení kompetence k plánování výuky

7.6.1 Co je tedy metoda balančního kruhu?

Balance wheel (kolo rovnováhy) je pozoruhodné svou jednoduchostí, přehledností a zároveň velkou efektivitou. Je součástí ericksonovského přístupu ke koučinku, který je spojen s prací Miltona H. Ericksona (1901–1980). Metody tohoto amerického psychiatra jsou krátké, strategické a orientované na řešení. Kolo rovnováhy – teorie Kolo rovnováhy je určitou formou použití… Číst dále »7.6.1 Co je tedy metoda balančního kruhu?

7.6 Metoda sebereflexe – balanční kruh

Tato metoda může velmi dobře pomoci začínajícímu učiteli, uvádějícímu učitele i řediteli školy uvědomit si silné a slabé stránky svých kompetencí a soustředit síly, aby se co nejvíce zdokonalila pedagogická činnost jako celek. Vedení školy může zlepšit či zkvalitnit cestu podpory pro začínajícího učitele. Společně s profesním portfoliem… Číst dále »7.6 Metoda sebereflexe – balanční kruh

7.5.1 Práci s portfoliem můžeme rozdělit do čtyř částí.

Portfolio je stále otevřeným, živým dokumentem, který je doplňován a dle potřeby obměňován. Je hodnoticím nástrojem pro všechny zúčastněné: Začínající učitel prokazuje svoji komplexní úroveň potřebných kompetencí ke kvalitnímu vzdělávání dětí, žáků a studentů. Uvádějící učitel reflektuje podporu začínajícího učitele a zároveň prokazuje řediteli kvalitu plnění své role.… Číst dále »7.5.1 Práci s portfoliem můžeme rozdělit do čtyř částí.

7.5 Metoda hodnocení – profesní portfolio

Profesní portfolio je odrazem učitelova stylu učení, jeho strategií, metodických postupů, didaktických preferencí, zvládnutí kompetencí a jeho vlastního pojetí výuky. Hlavním přínosem tvorby a vedení profesního portfolia je sebereflexe, kterou provádí každý učitel při výběru, komentování a zdůvodňování jednotlivých ukládaných dokladů. Od ní se odvíjí úvahy o dalším profesním… Číst dále »7.5 Metoda hodnocení – profesní portfolio

7.4 K čemu použít kompetence a indikátory?

Hodnocení, reflexi a sebereflexi je vhodné provádět za pomoci profesních kompetencí a indikátorů (tzv. ukazatelů). Návrhy kompetencí pro začínající učitele, uvádějící učitele a vedení školy v adaptačním období jsou uvedeny v předchozích kapitolách (viz kapitoly Kompetenční profil začínajícího učitele, Kompetenční profil uvádějícího učitele a Kompetenční profil vedení školy ve vztahu k adaptaci začínajícího… Číst dále »7.4 K čemu použít kompetence a indikátory?

7.3 Jak efektivně podávat popisnou zpětnou vazbu?

Efektivně podávaná popisná zpětná vazba může napomoci pocitu bezpečí a důvěry mezi účastníky rozhovoru a může nabízet další pohledy na společně prožitou situaci. Zároveň může být vodítkem k vlastnímu reflektování jednání v budoucnosti. V adaptačním období začínajícího učitele se můžeme setkat s hodnocením i reflexí. S oběma postupy se např. můžeme setkat při… Číst dále »7.3 Jak efektivně podávat popisnou zpětnou vazbu?

7.2 Jaký je rozdíl mezi hodnocením a reflektováním?

V průběhu adaptačního období není možné ponechat začínajícího učitele bez podpory, pomoci a zpětné vazby, které jsou nezbytné, aby si postupně osvojoval kýžené kompetence a aby se stále učil a profesně rozvíjel. I z předchozích kapitol jasně vyplývá, že v adaptačním období je třeba stavět především na podpoře a spolupráci, nikoli na kontrole… Číst dále »7.2 Jaký je rozdíl mezi hodnocením a reflektováním?

6.2.5 Reflexivní kompetence

Kompetence reflexivní znamená schopnost a dovednost vedení školy hodnotit. Zahrnuje takové specifické dovednosti, které vedení školy využívá při hodnocení práce začínajícího i uvádějícího učitele a které zároveň přispívají k jejich dalšímu profesnímu i osobnímu rozvoji. Tato kompetence předpokládá současně schopnost sebereflexe. Jako reflexivita je označována klíčová kompetence, která činí člověka… Číst dále »6.2.5 Reflexivní kompetence

6.2.4 Kompetence sociální a personalistická

Sociální a personalistické kompetence zahrnují schopnosti a dovednosti vedení školy pracovat s týmem učitelů jako se skupinou, tzn. s osobami, které mají společný cíl. K dosažení potřebných cílů skupiny vytváří vedení školy systém společných norem a pravidel a rozděluje úlohy na základě specifik jednotlivých členů.8 Tyto kompetence také umožňují řešit případné konflikty… Číst dále »6.2.4 Kompetence sociální a personalistická

6.2.3 Kompetence osobnostní

Zahrnují osobní vlastnosti členů vedení školy, jako jsou například zodpovědnost, kreativita, přesnost, chuť nadále profesně růst. Dále však zejména osobní dovednosti, jako jsou schopnost kooperace, kritické myšlení, práce s motivací a efektivním využitím času, které spočívá mimo jiné i ve schopnosti oddělit profesní a osobní čas, či zvládání alespoň… Číst dále »6.2.3 Kompetence osobnostní

6.2.2 Kompetence komunikativní

Jde o schopnosti a dovednosti, pomocí kterých vedení školy vytváří pozitivní klima v průběhu adaptačního období. Vedení školy je otevřené oboustranné komunikaci, respektuje názory a doporučení uvádějícího učitele, ale zároveň dokáže aktivně naslouchat začínajícímu učiteli a vnímat jeho potřeby. Vedení školy:

6.2.1 Kompetence systémová

Jedná se o  kompetenci, která představuje schopnosti a dovednosti důležité pro efektivní plánování, organizování, řízení a hodnocení adaptačního období jako projektu, do kterého vstupují další aspekty a aktéři. Vedení školy:

6.1 Balanční kruh

Obrázek 12 Balanční kruh – kompetenční profil vedení školy ve vztahu k adaptaci začínajícího učitele. Zdroj: autoři textu.

6 Kompetenční profil vedení školy ve vztahu k adaptaci začínajících učitelů

Pojem kompetence je v posledních letech stále častěji používaný, názory na kompetence manažera se mohou různit. Například Veber1 zastává názor, že musí jít vždy o souhru dvou dimenzí: Hned v úvodu je určitě vhodné si položit otázku: „potřebuje vedení školy nějaké dovednosti, schopnosti, znalosti či zkušenosti pro adaptaci… Číst dále »6 Kompetenční profil vedení školy ve vztahu k adaptaci začínajících učitelů

5.2.5 Kompetence k plánování profesního rozvoje a k pedagogickému plánování

Tato kompetence zahrnuje specifičtější dovednosti a považujeme za vhodné je tímto způsobem zdůraznit. Podle dostupných zjištění4) má současné pojetí práce uvádějících učitelů právě v těchto záležitostech určité rezervy. Prozatím se méně věnují plánování, koncepční a metodické činnosti při přípravě adaptačních plánů a seznamování s těmito připravenými dokumenty. Tato kompetence se… Číst dále »5.2.5 Kompetence k plánování profesního rozvoje a k pedagogickému plánování

5.2.4 Kompetence profesní

Uvádějící učitel by měl být schopný vést začínajícího učitele k práci na profesním portfoliu. Nejedná se o povinnost, jeho vedení je dobrovolná záležitost, ale z našeho úhlu pohledu je důležitou kompetencí. Takovou dovednost může zprostředkovat jen obtížně, pokud nemá alespoň částečnou vlastní zkušenost s přípravou portfolia. Na základě zkušeností,… Číst dále »5.2.4 Kompetence profesní

5.2.3 Kompetence k rozvoji školy

Uvádějící učitel by neměl být tím, který zůstává nezapojený do celoškolního dění. Předpokládáme, že je to aktivní jedinec a v souladu s nastíněnými etickými kompetencemi pozitivně ovlivňuje klima školy, je viditelnou osobností a jednou z výrazných tváří školy. Svou působnost tak směřuje nejen ke kolegům, ale také k vedení školy a rodičovské… Číst dále »5.2.3 Kompetence k rozvoji školy

5.2.1 Kompetence komunikativní a kompetence ke spolupráci

Komunikativní kompetence je velmi široká oblast, a proto zdůrazňujeme, že v tomto případě ji velmi výrazně zužujeme na ty složky vědomostí, dovedností a návyků, které se uplatní zejména při práci na rozvoji začínajícího učitele. Vybrali jsme části zdůrazňující roli uvádějícího učitele. Příklad indikátoru:

5.1 Balanční kruh

Další kompetence můžeme rozdělit do pěti níže uvedených oblastí Obrázek 11 Balanční kruh – kompetenční profil UU. Zdroj: autoři textu. Další kompetence můžeme rozdělit do pěti níže uvedených oblastí.

5 Kompetenční profil uvádějícího učitele

Nedílnou součástí kompetenčního profilu uvádějícího učitele jsou osobnostní předpoklady a etické kompetence, které jsou apriorním předpokladem pro smysluplnou práci uvádějícího učitele. Etické chování udržuje důstojnost a důvěryhodnost celé jeho profese. Je trvalou součástí jeho profesionality a přináší přidanou hodnotu, která dělá z absolventa pedagogických fakult (a dalších škol připravujících… Číst dále »5 Kompetenční profil uvádějícího učitele

4.3.6 Kompetence komunikativní a sociální

Vztah k ostatním lidem je pro učitele určován vzájemnou schopností komunikovat a spolupracovat. Komunikace a spolupráce jsou součásti emoční inteligence učitele, a protože jako takové jsou naučitelné, má začínající učitel možnost na nich pracovat a tím se zlepšovat. U komunikace je pro učitele cílem především výměna informací. Spoluprací ovlivňuje chování a jednání… Číst dále »4.3.6 Kompetence komunikativní a sociální

4.3.5 Kompetence administrativní a organizační

Administrativní úkony učitel nijak zvlášť nevyhledává, často je považuje za zatěžující a odvádějící od samotné výuky. Na druhou stranu, pokud je začínající učitel uchopí jako činnosti, které mu mohou usnadnit práci, bude profitovat učitel i žák. Například kvalitně vytvořený individuální vzdělávací plán poskytne učiteli celoroční přehled pro… Číst dále »4.3.5 Kompetence administrativní a organizační

4.3.4 Kompetence k sebereflexi a k profesnímu rozvoji

Sebereflexe je vnitřním dialogem, který vedeme sami se sebou. V pozici začínajícího učitele hraje důležitou úlohu, jelikož nabyté zkušenosti z vysoké školy mají spíše teoretický základ a teprve každodenní výuka je praxí naživo, která se bez zpětné vazby neobejde, mluvíme-li o kvalitativním posunu. Sebereflexe začínajícímu učiteli poskytne obraz o tom,… Číst dále »4.3.4 Kompetence k sebereflexi a k profesnímu rozvoji

4.3.3 Kompetence k hodnocení výsledků vzdělávání

Má-li být pedagogická práce začínajícího učitele účinná, pak k ní neodmyslitelně patří hodnocení. Hodnocení je součástí našeho života a jako takové nám ukazuje úspěšnost či neúspěšnost našeho snažení. Podstatou hodnocení je rozebrat příčiny neúspěchu, hledat cesty k odstranění chyb a nedostatků i cesty k osobnímu rozvoji. Začínající učitel by ve výčtu… Číst dále »4.3.3 Kompetence k hodnocení výsledků vzdělávání

4.3.2 Kompetence k realizaci výuky

Začínající učitel přichází zpravidla dobře teoreticky vybaven pro vedení výuky, reálná praxe však přináší mnoho nových situací, které ho mohou překvapit. Nepředvídatelné reakce žáků, jejich malý zájem o výuku, neúspěchy při plnění úkolů, demotivace, kázeňské problémy, to je jen malý výčet potíží vyskytujících se v kolektivech… Číst dále »4.3.2 Kompetence k realizaci výuky

4.3.1 Kompetence k plánování výuky

Plánování a příprava na výuku je stěžejní a zdánlivě samozřejmou profesní kompetencí každého učitele. V praxi však u začínajících učitelů patří k náročnějším oblastem, vyžadujícím pozornost a počáteční podporu. Ve školách se využívají různé úrovně plánů, které na sebe více či méně navazují, učitel pracuje se vzdělávacími cíli a respektuje při tom… Číst dále »4.3.1 Kompetence k plánování výuky

4.2 Balanční kruh

Obrázek 10 Balanční kruh – kompetenční profil ZU. Zdroj: autoři textu.

4.1 K čemu slouží kompetenční profil začínajícího učitele?

Začínajícímu učiteli přináší přehled o dovednostech a znalostech, které by si měl postupně osvojovat během adaptačního období. Níže uvedený výčet kompetencí a dílčích dovedností není dogmatický, naopak je návrhem profesního rozvoje začínajícího učitele v adaptačním období za podpory uvádějícího učitele, vedení školy a každá škola si jej může upravit dle… Číst dále »4.1 K čemu slouží kompetenční profil začínajícího učitele?

3.8.6 Obsah závěrečné reflexe

Co je především třeba reflektovat v závěru adaptačního období? Začínající učitel Začínající učitel, uvádějící učitel Začínající učitel, vedení školy Uvádějící učitel, vedení školy

3.8.5 Příprava na závěrečný rozhovor

Co podstatného je potřeba udělat pro hladký průběh a úspěch závěrečného rozhovoru? soustředit všechny postupně vytvářené zpětnovazební dokumenty v portfoliu a dobře je prostudovat (například přípravy na hodiny a jejich reflexe, záznamy z hospitací a jejich reflexe, záznamy z návštěv v hodinách zkušenějších učitelů a jejich reflexe, záznamy z průběžných reflektivních rozhovorů mezi začínajícím učitelem,… Číst dále »3.8.5 Příprava na závěrečný rozhovor

3.8.3 Důležité činnosti pro uvádějící učitele

vyhodnocení spolupráce s prvky mentoringu a popsání toho, co se začínající učitel naučil, jak dosáhl cílů, které byly stanoveny při vstupu do procesu adaptace a v plánu profesního růstu; sebereflexe uvádějícího učitele; příprava návrhů na úpravu plánu adaptace pro příští využití.