1.1 Plán adaptace 1.2 Příklad – „nepříklad“ adaptačního období učitele v MŠ 1.9 Adaptační program a plán adaptace 1.10 Příprava plánu adaptace na 2. školní rok z pohledu vedení školy 1.11 Plán adaptačního období na druhý školní rok – Mateřská škola 1.12. Plán adaptace na… Číst dále »3.11 Příklady inspirativní praxe, které se týkají této kapitoly
1.11 Plán adaptačního období na druhý školní rok – Mateřská škola 1.12. Plán adaptace na druhý školní rok – Mateřská škola 1.13 Plán adaptace – 2. školní rok – Mateřská škola (vhodné i pro ZŠ) 1.14 Plán adaptace 1.15 Plán adaptace 1.16 Plán adaptace 2.1… Číst dále »6.3 Příklady inspirativní praxe, které se týkají této kapitoly
Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hradec Králové, Vocelova 1338 Přínos pro začínajícího učitele Ucelený obraz příkladu adaptačního plán pro 1. rok praxeSnadná orientace v prvním roce učitelské praxe Přínos pro uvádějícího učitele Přehled činností v rámci vzájemné spolupráce se začínajícím učitelem Přínos pro… Číst dále »11.6.9 Adaptační plán pro začínajícího učitele v 1. roce praxe
Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hradec Králové, Vocelova 1338 Přínos pro začínajícího učitele Sebehodnotící dotazník jako příležitost k sebepoznáváníPlánování profesního rozvoje začínajícího učitele Příklad sebehodnotícího dotazníku k reflexi pololetí školního roku je zpracován střední odbornou školou. Obsahuje otázky pro začínajícího učitele a lze… Číst dále »11.6.8 Sebehodnotící dotazník učitele
Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hradec Králové, Vocelova 1338 Přínos pro vedení školy Vedení rozvojového rozhovoruPraktický návod přípravy rozvojového rozhovoru Příklad přípravy a vedení rozvojového rozhovoru je zpracován pro střední odbornou školu. Je praktickým návodem přípravy rozvojového rozhovoru vedení školy se začínajícím… Číst dále »11.6.7 Příprava a vedení rozvojového rozhovoru
Škola Střední odborná škola, Šumperk, Zemědělská 3 Přínos pro začínajícího učitele Přehled činností začínajícího učitele pro přípravu, realizaci a reflexi odborné exkurze Níže uvedený příklad přípravy dvou odborných exkurzí je zpracován pro střední odbornou školu. Pro začínajícího učitele je velmi stručným a praktickým přehledem všech… Číst dále »11.6.6 Příprava odborné exkurze ve střední odborné škole
Škola Střední škola elektrotechnická, Lipník nad Bečvou, Tyršova 781 Přínos pro začínajícího učitele Příklad vedení záznamu činností začínajícího učitele v jednotlivých fázích adaptačního období Snadná orientace v systému podpory uvádějícího učitele Níže uvedený příklad záznamu činností začínajícího učitele je zpracován pro konkrétní střední odbornou školu a je… Číst dále »11.6.4 Činnosti začínajícího učitele SOŠ v adaptačním období
Škola Střední škola elektrotechnická, Lipník nad Bečvou, Tyršova 781 Přínos pro uvádějícího učitele Příklad vedení záznamu činností uvádějícího učitele v jednotlivých fázích adaptačního období začínajícího učitele Níže uvedený příklad záznamu činností uvádějícího učitele je zpracován pro střední odbornou školu, je ale zároveň vhodnou inspirací pro uvádějící… Číst dále »11.6.3 Činnosti uvádějícího učitele v adaptačním období začínajícího učitele
Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hradec Králové, Vocelova 1338 Přínos pro vedení školy Ujasnění priorit při výběru uvádějícího učitelePlánování postupu při výběru uvádějícího učitelePodpora vedení školy při výběru uvádějícího učitele Proces výběru uvádějícího učitele je zpracován střední odbornou školou. Je velmi stručným… Číst dále »11.6.2 Proces výběru uvádějícího učitele (vhodný i pro ostatní typy škol)
Škola Střední škola elektrotechnická, Lipník nad Bečvou, Tyršova 781 Přínos pro začínajícího učitele Motivace k volbě cílů, metod vedení vyučovacích hodin a hodnocení výsledků vzdělávání žáků Přínos pro uvádějícího učitele Příklad vedení hospitačního záznamu odborného výcviku Níže uvedený inspirativní příklad hospitačního záznamu odborného výcviku je… Číst dále »11.6.1 Hospitační záznam odborného výcviku
Škola Konzervatoř Duncan Centre, Praha 4, Branická 41 Přínos pro začínajícího učitele Hodnocení a plánování osobnostního rozvojeStanovení cílů profesního rozvoje Příklad plánu profesního rozvoje vede pedagoga k formulaci konkrétních oblastí a cílů profesního rozvoje včetně jednotlivých kroků, kterými budou cíle v daném školním roce postupně naplňovány. Plán… Číst dále »11.5.7 Plán profesního rozvoje
Škola Střední škola Přínos pro začínajícího učitele Inspirace k zápisu a sledování náslechových a ukázkových hodinInspirace k vedení sebereflexního deníku Následující příklad je ukázkou možných formulářů pro náslechy, zápisů z ukázkových hodin, hospitačních záznamů i možností vedení sebereflexního deníku. Pro začínajícího a uvádějícího učitele jsou cennou inspirací… Číst dále »11.5.5 Sebereflexní deník a nejen to…
Škola Střední odborná škola Přínos pro začínajícího učitele Získání základních informací o struktuře a kritériích hodnoticích rozhovorůUkázka struktury hodnoticích rozhovorůPřehled možných kritérií sebehodnocení Seznámení s možností získání zpětné vazbyOrientace v kompetenci k profesnímu rozvoji a k pedagogickému plánování Další příklad se zaměřuje na rozvíjení a naplňování kompetence k plánování… Číst dále »11.5.4 Hodnoticí rozhovory
Škola Konzervatoř Duncan Centre, Praha 4, Branická 41 Přínos pro začínajícího učitele Usnadnění orientace v oblastech (tématech), s nimiž je potřeba se seznámitZískání přehledu plánovaných schůzek s vedením školy a s uvádějícím učitelem Příklad uvádí tzv. třístupňový model adaptačního plánu, který zahrnuje plán pro začínajícího učitele… Číst dále »11.5.2 Adaptační plány pro různé skupiny začínajících učitelů
Škola Konzervatoř Duncan Centre, Praha 4, Branická 41 Přínos pro začínajícího učitele Přehled odpovědností za určitý druh činnostiOrientace při řešení různých situacíPřehledná orientace v organizační struktuře školy Následující příklad může být inspirací pro ředitele škol při sestavování přehledu zodpovědností za určitý druh činnosti a zároveň… Číst dále »11.5.1 S čím za kým v naší konzervatoři?
Škola Základní umělecká škola, Velešín, Školní 609 Přínos pro začínajícího učitele Jasná struktura a obsah spolupráce s uvádějícím učitelem, komplexnost Níže uvedený plán adaptace je komplexní z hlediska rozsahu činností učitele ve škole a zároveň individualizovaný vzhledem k aprobaci začínajícího učitele. Jasná struktura a obsah spolupráce začínajícího a… Číst dále »11.4.4 Plán adaptace
Škola Základní umělecká škola Přínos pro začínajícího učitele Definování podpory v jednotlivých fázích procesu Níže uvedený příklad plánu adaptace podchycuje specifika procesu adaptace na základní umělecké škole. Aktéry procesu jsou začínající učitel, uvádějící učitel a ředitel školy se zapojením koordinátora školního vzdělávacího programu. V uvedeném pří-kladu… Číst dále »11.4.1 Příklad průběhu adaptačního období v základní umělecké škole
Škola Základní a střední škola Přínos pro začínajícího učitele Profesní rozvoj začínajícího učiteleStanovení cílů rozvojeRozvoj sebereflexe začínajícího učitele Uvedený plán osobního rozvoje učitele přináší příklad použití na základní a střední škole během kariérního rozhovoru vedení školy s učiteli v průběhu května. Učitel si tak na… Číst dále »11.3.2 Plán osobního rozvoje v základní a střední škole
Škola Tyršova základní škola a mateřská škola Plzeň, U Školy 7, příspěvková organizace Přínos pro začínajícího učitele Orientace v organizaci školyJasná zodpovědnost jednotlivých pracovníků školy za seznámení začínajícího učitele s prostředím školy a dílčími povinnostmi začínajícího učitele Uvedený příklad z praxe mateřské a základní školy přináší přehled témat,… Číst dále »11.3.1 Plán adaptace
Škola Základní škola Chomutov, Březenecká 4679 Přínos pro začínajícího učitele Jasný návod na realizaci činností v rámci školního rokuPodpora při sebereflexi a reflexi Následující plán adaptace je inspirován příkladem č. 1 z mateřské školy a přináší podrobný návod na řešení adaptačního období pro všechny jeho aktéry.… Číst dále »11.2.16 Plán adaptace
Škola Základní škola, Praha 2, Londýnská 34 Přínos pro začínajícího učitele Práce s profesním portfoliemProfesní rozvojDokládání důkazů pro naplnění jednotlivých kompetencí začínajícího pedagoga Následující ukázka přináší práci s profesním portfoliem, jež zahrnuje příklady dokumentů, které dokladují naplnění profesních kompetencí učitele. Dále je uveden příklad podpory ze… Číst dále »11.2.15 Profesní portfolio
Škola Základní škola Přínos pro začínajícího učitele Rozvoj sebereflexe začínajícího učiteleProfesní rozvoj pedagoga Tento příklad ukazuje možnost práce se sebereflexním deníkem včetně konkrétních otázek, které napomohou k sebehodnocení učitele. Sebereflexní deník Sebereflexní deník je jednou z možností, jak může začínající učitel popisovat své činnosti včetně… Číst dále »11.2.14 Sebereflexní deník
Škola Základní škola Přínos pro začínajícího učitele Profesní rozvojRozbor vyučovací hodiny Tento příklad ukazuje možnost vytvoření hospitačního záznamu včetně nastavení cílů pozorování, hodnocení sledovaných jevů a sebehodnocení učitele. Hospitační záznam Inspiraci pro tvorbu hospitačního záznamu poskytly lekce a komentáře časopisu Kritické listy programu Čtením a… Číst dále »11.2.13 Hospitační záznam
Škola Základní škola Kunratice, Praha 4, Předškolní 420 Přínos pro začínajícího učitele Seznámení se se školou ještě před zahájením přípravného týdneIndividuální přístup vedení školy k novému kolegoviPříprava na vstup do škol na pozici učitele Tento příklad je inspirací pro vedení školy – jde o nástup nového… Číst dále »11.2.3 Čas vedení školy na nového kolegu
Škola Základní škola Kunratice, Praha 4, Předškolní 420 Přínos pro začínajícího učitele Seznámení se se školou ještě před případným podepsáním smlouvyMožnost sledovat a poznat život školy ještě před samotným zahájením vlastní praxe na školeNačerpání mnoha inspiracíSeznámení se s novým učitelem na neformální půdě Tento příklad přináší ukázku… Číst dále »11.2.2 Přijímání neznámých učitelů do školy
Škola Základní škola Kunratice, Praha 4, Předškolní 420 Přínos pro začínajícího učitele Seznámení se se školou ještě před případným podepsáním smlouvyMožnost sledovat a poznat více stylů učení u různých kolegůNačerpání mnoha inspiracíPříprava na vstup do škol na pozici učitele Tento příklad přináší inspiraci při strategickém plánování personální… Číst dále »11.2.1 Spolupráce základní školy a studentů pedagogické fakulty
Škola Mateřská škola Přínos pro začínajícího učitele Propojení kompetencí začínajícího učitele s konkrétní činnostíSeznámení s možností hodnocení dovedností dětí v posledním roce před vstupem do základní školyUkázka, jak je možné propojit školní vzdělávací program (ŠVP) s hodnocením výsledků předškolního vzdělávání Tento příklad ukazuje, jak začínající učitel propojuje požadované kompetence… Číst dále »11.1.6 Hodnocení výsledků vzdělávání
Škola Mateřská škola Přínos pro začínajícího učitele Stanovení cílů v plánech profesního rozvojePráce s portfoliem učitele Příklad přináší ukázku, jak je možné využít sebereflexi při práci s portfoliem učitele. Naznačuje jednu z možností plánování rozvoje učitelů, kterou je možné vyjádřit touto linkou: podmínky školy – využití ve… Číst dále »11.1.5 Rozvojový rozhovor – sebereflexe učitele
Škola Mateřská škola Přínos pro začínajícího učitele Propojení dovedností učitele získaných v rámci seminářů s konkrétními činnostmi při práci s dětmi Příprava na rozvojový rozhovor Tento příklad se rovněž zaměřuje na rozvoj kompetencí začínajícího učitele a ukazuje na důležitost využití nabytých vědomostí a dovedností učitelů mateřských škol při… Číst dále »11.1.4 Rozvojový rozhovor – využití poznatků ze semináře
Škola Mateřská škola Přínos pro začínajícího učitele Ukázka komunikace s rodičiDoložení a uplatnění potřebných kompetencí začínajícího učitele v praxi Příklad se zaměřuje na rozvoj kompetencí začínajícího učitele a přináší ukázku komunikace s rodiči dětí předškolního věku a způsob, jak je možné efektivně řešit případné nejasnosti. Zároveň… Číst dále »11.1.3 Rozvojový rozhovor – komunikace s rodiči
Řešení: Pro ředitele škol je proto také důležité vytipovat si školy, které připravují nové učitele právě pro jeho školu, a spolupracovat s nimi na jejich obsahu vzdělávání. V takovém případě se dají navrhovat úpravy jejich školních vzdělávacích programů tak, aby více odpovídaly tomu, co se po jejich budoucích… Číst dále »10.5.1 Možná úskalí navrhované spolupráce škol a návrh řešení
Spoluprací mezi školami máme na mysli spolupráci mezi různými druhy a typy škol – v tomto případě škol, které na jednu stranu poskytují kvalifikační vzdělávání nových učitelů (středních pedagogických škol, konzervatoří, vysokých škol pedagogického či uměleckého typu) a na druhou stranu pak tyto absolventy přijímají do zaměstnání. V následujícím… Číst dále »10.5 Spolupráce s vysokými školami v otázce začlenění začínajícího učitele v adaptačním období
Mělo by být samozřejmostí, že vedení školy bude dále pracovat se závěry, které vyplynuly z plnění plánů profesního rozvoje, resp. ze setkání nad portfolii s jednotlivými učiteli (vhodné je rozšířit záběr na všechny pedagogy školy). Při práci s plány profesního rozvoje tak máme možnost sestavit nejen systematický plán… Číst dále »10.4.1 Jak na zavedení plánů profesního rozvoje
Jedná se o podporu v profesním rozvoji pedagogů, která má bezesporu velký význam, je systematická a využitelná zejména v adaptačním období. Nově nastupující pedagog má totiž možnost seznámit se s očekáváními vedení školy. Vedení školy pak může pomocí plánů profesního rozvoje nejen monitorovat růst a kompetence začínajícího učitele ve své škole,… Číst dále »10.4 Plán profesního rozvoje
Koučovací rozhovor je takový rozhovor, v němž jsou využívány techniky, které usnadňují porozumění mezi koučem a koučovaným, v našem případě konkrétně mezi vedením školy a začínajícím nebo uvádějícím učitelem. Jednou z technik rozhovoru je backtracking. Jedná se o průběžné ověřování smyslu sdělení a ujasňování toho, že dobře rozumíme a chápeme to, co nám… Číst dále »10.3.4 Koučovací rozhovor a kladení otázek
Zpětná vazba znamená subjektivní pohled a vyjádření pozorovatele k pozorovanému. Jedná se o popis toho, co viděl, slyšel, cítil nebo co bylo uděláno. Smyslem zpětné vazby je ukázat jiný pohled na věc, a to faktickým popisem. Cílem je zrcadlení toho, co jsem viděl a cítil, a to za účelem ukázat druhému,… Číst dále »10.3.3 Popisná zpětná vazba
Tento model je blíže specifikován v produktu Doporučení pro uvádějící učitele. Zde je pouze uveden příklad, který navazuje na volbu cíle z předchozího odstavce: G – „Do konce června tohoto roku bude mít naše škola vytvořený plán adaptace.“ Poté je třeba odpovědět si na otázky tak, abychom… Číst dále »10.3.2 Model GROW
Tato metoda je vhodná pro volbu cílů, tedy toho, čeho chceme skutečně dosáhnout. Zkratka SMART představuje všechny aspekty, které by měl cíl mít: S – specifický – Jaký přesně je to cíl? Jak vypadá konkrétně?M – měřitelný – Jak poznám, že jsem cíle dosáhl?A –… Číst dále »10.3.1 Metoda SMART
Základním poselstvím školy je vzdělávání dětí a žáků. Vedení školy tedy vytváří takové podmínky, aby učitelé realizovali vzdělávání. Ovládá také manažerské dovednosti, které souvisejí s materiálním a ekonomickým zázemím školy. Vedení školy také vede svůj tým lidí. Občas je třeba se vypořádat i se situacemi méně příjemnými, k… Číst dále »10.2.1 Jak konkrétně může koučování podpořit vedení školy?
Hlavním a základním předpokladem smysluplného vzdělávání dětí, žáků a studentů je vysoká profesionalita těch, kteří s nimi pracují nejvíce, tedy učitelů. Měli by splňovat nejen požadovanou kvalifikaci a být profesionály ve svém oboru, ale také spolupracují s ostatními pedagogy a neustále aktivně pracují na svém profesním rozvoji. Za kvalitu vzdělávání v konkrétní… Číst dále »10.1 Úvod
Začínající učitel má potíže se zvládnutím „problémové“ situace v hodině. Navržený postup: Začínající učitel vysvětlí supervizorovi svůj problém.Supervizor ho vyslechne a následně klade otázky, kterými umožňuje hlubší vhled do dané problematiky (např. Co konkrétně vám na dané situaci nejvíc vadí? Jaké emoce to ve vás vyvolává? Jak… Číst dále »9.3.1 Supervize a konkrétní příklad z praxe
Supervize je nástrojem profesního rozvoje. Původně vznikla v psychoterapeutickém prostředí a odtud se rozšířila především do sféry pomáhajících profesí (zdravotnictví, školství, sociální služby). Jedná se o podporu pracovníka nebo celé pracovní skupiny, která vede k vyšší spokojenosti pracovníka, poskytnutí zpětné vazby, a tím zvýšení úrovně a kvality práce. „Ve srovnání s řízením… Číst dále »9.3 Supervize
Doklad, který začínající pedagog plánuje začlenit do svého připravovaného profesního portfolia, by měl být písemně okomentovaný a zdůvodněný. Co je důvodem pro zařazení konkrétního dokumentu nebo podkladu, proč jej zařazuje do portfolia a jak dokládá úroveň naplnění určité dovednosti, znalosti nebo kompetence? To jsou otázky, na které… Číst dále »9.2.1 Profesní portfolio a konkrétní příklad z praxe
Profesní portfolio je termín, který se v poslední době používá stále častěji a přechází do obecného povědomí. Samotné využívání portfolia pedagogy ve školské praxi je ovšem rozšířeno mnohem méně. Velmi často se jedná pouze o soubor dokladů o dalším vzdělávání, nebo neuspořádaný výběr učitelem preferovaných technik. Profesní portfolio je… Číst dále »9.2 Profesní portfolio
Nástrojem mentoringu je model G. R. O. W., který se může stát vodítkem pro vedení mentorského rozhovoru. Skládá se ze čtyř fází, přičemž uzavření každé z nich je nutnou podmínkou pro přechod do fáze další. Zkratka G. R. O. W. je vytvořená z počátečních písmen anglických slov, která… Číst dále »9.1.1 Mentoring a konkrétní příklady z praxe, včetně komentáře
Mentoring je vztah dvou osob, tedy mentora a klienta, jehož podstatou je pomoc, kterou mentor poskytuje klientovi při dosahování předem určeného cíle. Je to obor příbuzný koučinku, ale na rozdíl od koučinku je mentoring zaměřený na konkrétní profesi a probíhá přímo na pracovišti. Nedílnou součástí mentoringu je… Číst dále »9.1 Mentoring
S plány profesního rozvoje souvisí i možnost zavedení profesních portfolií učitelů. Profesní portfolio je termín, který se v poslední době používá stále častěji a přechází do obecného povědomí. Samotné využívání portfolia pedagogy ve školské praxi je ovšem rozšířeno mnohem méně. Velmi často se jedná pouze o soubor dokladů… Číst dále »8.5 Profesní portfolio
Jedná se o podporu v profesním rozvoji pedagogů, která má bezesporu velký význam, je systematická a využitelná zejména v adaptačním období začínajícího učitele. Nově nastupující pedagog má totiž možnost seznámit se s očekáváními vedení školy, a naopak vedení školy může pomocí plánů profesního rozvoje nejen monitorovat růst a kompetence začínajícího učitele ve… Číst dále »8.4 Plán profesního rozvoje
Sdílení informací a zkušeností v komunikaci organizace je prostředkem k vyšší efektivitě práce. V prostředí školy je sdílení prostředkem efektivní podpory začínajícího učitele. V průběhu adaptačního období nejprve vedení školy sděluje začínajícímu učiteli základní informace o charakteru a chodu školy, v průběhu adaptačního období s ním pak uvádějící učitel sdílí naplánované formy… Číst dále »8.3 Sdílení
Hospitace je návštěva vyučovací hodiny či přednášky s cílem poznat stav a úroveň výchovné a vzdělávací práce. Za účelem studijním ji vykonávají učitelé a studující. Školní inspektoři a ředitelé škol ji konávají s cílem kontrolním.4 Základními metodami hospitace jsou pozorování, rozhovor s učitelem či lektorem, rozhovor s účastníky, rozbor dokumentace, rozbor organizační a pedagogické… Číst dále »8.1 Hospitace a náslechy ve vyučovacích hodinách
Vstup nového učitele do školy je významnou událostí pro něho samého i pro tým spolupracovníků, do kterého přichází. Začínající učitel je ve škole vnímán jako nováček, vybavený především teoretickými znalostmi, případně odbornými dovednostmi z praxe mimo školství. Tyto znalosti je však potřeba doplnit praktickými profesními dovednostmi, orientací… Číst dále »8 Doporučení pro podporu začínajících učitelů
Kompetence reflexivní znamená schopnost a dovednost vedení školy hodnotit. Zahrnuje takové specifické dovednosti, které vedení školy využívá při hodnocení práce začínajícího i uvádějícího učitele a které zároveň přispívají k jejich dalšímu profesnímu i osobnímu rozvoji. Tato kompetence předpokládá současně schopnost sebereflexe. Jako reflexivita je označována klíčová kompetence, která činí člověka… Číst dále »6.2.5 Reflexivní kompetence
Sociální a personalistické kompetence zahrnují schopnosti a dovednosti vedení školy pracovat s týmem učitelů jako se skupinou, tzn. s osobami, které mají společný cíl. K dosažení potřebných cílů skupiny vytváří vedení školy systém společných norem a pravidel a rozděluje úlohy na základě specifik jednotlivých členů.8 Tyto kompetence také umožňují řešit případné konflikty… Číst dále »6.2.4 Kompetence sociální a personalistická
Zahrnují osobní vlastnosti členů vedení školy, jako jsou například zodpovědnost, kreativita, přesnost, chuť nadále profesně růst. Dále však zejména osobní dovednosti, jako jsou schopnost kooperace, kritické myšlení, práce s motivací a efektivním využitím času, které spočívá mimo jiné i ve schopnosti oddělit profesní a osobní čas, či zvládání alespoň… Číst dále »6.2.3 Kompetence osobnostní
Jde o schopnosti a dovednosti, pomocí kterých vedení školy vytváří pozitivní klima v průběhu adaptačního období. Vedení školy je otevřené oboustranné komunikaci, respektuje názory a doporučení uvádějícího učitele, ale zároveň dokáže aktivně naslouchat začínajícímu učiteli a vnímat jeho potřeby. Vedení školy:
Jedná se o kompetenci, která představuje schopnosti a dovednosti důležité pro efektivní plánování, organizování, řízení a hodnocení adaptačního období jako projektu, do kterého vstupují další aspekty a aktéři. Vedení školy:
Obrázek 12 Balanční kruh – kompetenční profil vedení školy ve vztahu k adaptaci začínajícího učitele. Zdroj: autoři textu.
Pojem kompetence je v posledních letech stále častěji používaný, názory na kompetence manažera se mohou různit. Například Veber1 zastává názor, že musí jít vždy o souhru dvou dimenzí: Hned v úvodu je určitě vhodné si položit otázku: „potřebuje vedení školy nějaké dovednosti, schopnosti, znalosti či zkušenosti pro adaptaci… Číst dále »6 Kompetenční profil vedení školy ve vztahu k adaptaci začínajících učitelů
Ve školách se stává, že začínající učitel nenastupuje v předpokládaném termínu (v přípravném týdnu), ale i v průběhu školního roku. Mnohdy se tak děje jako zástup za odcházející učitelku na mateřskou dovolenou, nebo i z jiných důvodů. Tato kapitola modelu má za cíl ukázat možný… Číst dále »3.10 Co dělat, když přijde začínající učitel v průběhu roku?
Výše uvedené tři přístupy se objevovaly ve většině zapojených škol. Vyskytly se však i odlišné plány adaptace, které stojí za pozornost. Z nich je patrno, že školy mohou, a mnohdy i jdou, jít svojí vlastní cestou. Jedním z nich je příklad z MŠ Pod Smrkem[4], ze… Číst dále »3.9.6 Další plány adaptace
Třetím přístupem pak bylo uspořádání úkolů v časové linii s vyznačením, koho se daný úkol týká (plán adaptace typu „Časová linie s odpovědností“). Příkladem je následující plán. V plánu je pečlivě oddělena odpovědnost jednotlivých aktérů i dalších osob v rámci školy. Opět se jedná o málo popisný… Číst dále »3.9.5 Příklad uspořádání plánu adaptace – „Časová linie s odpovědností“
Dalším přístupem k plánu adaptace bylo vytvoření výčtu činností, které by měl začínající učitel řešit včetně informace o termínu splnění (plán adaptace typu „To Do List“). Tyto činnosti jsou členěny do skupin, jako jsou: Samotný plán pak představuje určitý seznam úkolů, jenž je podkladem pro… Číst dále »3.9.4 Druhý příklad uspořádání plánu adaptace – „To Do List“
Plán ukazuje jasné promyšlení jednotlivých činností ve vazbě na termín, kdy by měly být vykonávány. Není tvořen pouze pro začínajícího učitele, ale i pro další aktéry adaptace. V ukázce se jedná pouze o výsek celého plánu adaptace. Podobně uspořádané plány adaptace najdete v kapitole XI. modelu.… Číst dále »3.9.3 Příklad uspořádání plánu adaptace – „Měsíční s triádou“
Školy zapojené do pilotáže přistupovaly k plánům adaptace několika způsoby. Nejčastěji se inspirovaly v kapitole XI. Modelu. Do pilotáže se také hlásily školy, které měly zájem o změnu a chtěly své léty zažité způsoby adaptace upravit a zefektivnit. Asi nejčastější způsob zpracování plánu je rozdělení podle… Číst dále »3.9.2 Přístupy ke zpracování
Jedná se o dokument, či chcete-li pravidla, postup, schéma…, který si každá škola vytváří podle svých potřeb a svých možností. Není možné přesně určit (a nebylo by to ani prozíravé), co tento dokument má a co nemá obsahovat. Model, zvláště pak kapitola XI. Příklady inspirativní… Číst dále »3.9 Plán adaptace
Co je především třeba reflektovat v závěru adaptačního období? Začínající učitel Začínající učitel, uvádějící učitel Začínající učitel, vedení školy Uvádějící učitel, vedení školy
Co podstatného je potřeba udělat pro hladký průběh a úspěch závěrečného rozhovoru? soustředit všechny postupně vytvářené zpětnovazební dokumenty v portfoliu a dobře je prostudovat (například přípravy na hodiny a jejich reflexe, záznamy z hospitací a jejich reflexe, záznamy z návštěv v hodinách zkušenějších učitelů a jejich reflexe, záznamy z průběžných reflektivních rozhovorů mezi začínajícím učitelem,… Číst dále »3.8.5 Příprava na závěrečný rozhovor
Závěrečná fáze adaptačního období začínajícího učitele je poslední fází adaptačního období a plynule navazuje na realizační fázi. Podílí se na ní začínající učitel, uvádějící učitel a vedení školy. Tato fáze adaptačního období dává prostor pro komplexnější ohlédnutí za průběhem adaptačního období. Sebereflexe všech aktérů adaptačního období a vzájemná… Číst dále »3.8. 1 Co považujeme za závěrečnou fázi adaptačního období?
Realizační fáze adaptačního období začínajícího učitele začíná v září prvního školního roku a končí přibližně v průběhu května v druhém školním roce, a to vyhodnocením spolupráce s prvky mentoringu s uvádějícím učitelem. Předchází jí přípravná fáze a po ní následuje fáze závěrečná. Cílem realizační fáze je maximálně ulehčit začínajícímu… Číst dále »3.7.1 Co považujeme za realizační fázi adaptačního období?
Jako přípravnou fázi adaptačního období chápeme v ideálním případně období od podpisu pracovní smlouvy se začínajícím učitelem až do konce přípravného týdne v srpnu. Účelem této fáze adaptačního období je zejména příprava na nástup nového učitele do školy tak, aby jeho vstup do nového zaměstnání proběhl bez zbytečného… Číst dále »3.6.1 Co považujeme za přípravnou fázi adaptačního období?
Námi navržené dělení je pouze orientační a počítá se s tím, že si každá škola přizpůsobí harmonogram i výběr navržených činností podle své situace, personálních možností i zkušeností uvádějícího učitele, dle výše úvazku i předpokladů začínajícího učitele. Tato příručka popisuje adaptační období trvající dva školní roky. Škola si však může… Číst dále »3.5 Časové rozdělení adaptačního období
Dále je potřeba věnovat náležitou pozornost výběru uvádějícího učitele, aby mohl nově nastupujícího kolegu smysluplně a efektivně podpořit. Každý pro tuto roli nemusí mít vhodné předpoklady, je třeba vybrat někoho, kdo bude požadavkům na roli uvádějícího učitele nejlépe odpovídat, a to po stránce profesní i lidské. Právě… Číst dále »3.4.2 Výběr uvádějícího učitele
Velmi důležité je, abychom vytvořili podmínky pro přijetí nového kolegy současným pedagogickým sborem. Nabízí se hned několik činností, které zajišťuje vedení školy. Jde zejména o sdělení informací týkajících se příchodu nového kolegy všem zaměstnancům školy, o nabídku spolupráce při vytváření nového pracovního místa ve sborovně, případně… Číst dále »3.4.1 Seznámení s kolegy
Obdobím adaptace se zabývali odborníci již v 90. letech minulého století. Radomír Havlík hovoří v souvislosti s adaptačním obdobím o „adaptačním šoku“, kdy absolvent zjišťuje vlastní nedostatečnost, prožívá rozpor vlastních pedagogických představ a reality školy.1 Začínající učitel je od počátku vystaven náročným požadavkům v novém prostředí, získává velké množství informací a rovněž musí… Číst dále »3.1 Co znamená adaptační období
Příručka Model systému podpory začínajících učitelů (dále jen Model) je určena všem pedagogickým pracovníkům, kteří se zajímají o možnosti pomoci a podpory začínajícím učitelům na startu jejich profesní dráhy. Příručka poskytuje základní informace, možnosti a postupy k podpoře začínajících učitelů, které jsou dostupné a použitelné v podmínkách českých škol. Tyto postupy… Číst dále »2.1 Úvod
Co si mám představit pod pojmem „triáda“ v adaptačním období? Patří sem začínající učitel, uvádějící učitel a vedení školy, kteří aktivně a plánovitě spolupracují po celou dobu adaptačního období. Více informací naleznete v kapitole: Popis průběhu adaptačního období – Adaptační období začínajících učitelů. K čemu slouží plán adaptace? Je stěžejním vodítkem pro systematickou,… Číst dále »1.6.4 Otázky vedení školy
Následující dotazník je připraven pro tisk a následné vyplnění. Má naše škola vypracovaný plán adaptace? □ ano □ ne Je tento plán adaptace využíván v adaptačním období? □ ano □ ne Specifikuje plán adaptace konkrétní činnosti začínajícího učitele? □ ano □ ne Má naše škola jasně vymezeno, kdo je… Číst dále »1.6.1 „Dotazník“ pro vedení školy
Nástup nové kolegyně nebo nového kolegy do školy s sebou přináší mnohá očekávání i řadu otázek. Aby start nově působícího učitele ve škole byl co nejméně provázen problémy, je nutné vytvořit podporující prostředí. V kapitole Popis průběhu adaptačního období najdete připomenutí některých úskalí, která může přinést nástup… Číst dále »1.4 Vedení školy
V celém adaptačním období je spolu s vedením školy pro začínajícího učitele klíčový jeho uvádějící učitel. On je tím, kdo mu pomůže zorientovat se v prostředí nové školy, seznámí ho s kolegy a prostřednictvím mentorské spolupráce mu pomůže najít vlastní učitelský styl a vypořádat se s nástrahami, které na… Číst dále »1.3 Uvádějící učitel
Začínající učitel se podpisem pracovní smlouvy vydává na dlouhou cestu za profesním úspěchem a pocitem uspokojení z vlastní práce ve škole. Jeho adaptace na specifika školního prostředí v konkrétní škole může být různě dlouhá a různě náročná. V níže uvedeném textu není možné popsat všechny situace, za… Číst dále »1.2 Začínající učitel
Adaptační období je pro začínajícího učitele klíčovým obdobím. Seznamuje se s kolegy – učiteli, dalšími zaměstnanci školy, prostředím a školní kulturou. Uplatňuje své poznatky ze studia v praxi, nabývá zkušenosti v pozici učitele. Zároveň se jedná o období, kdy začínající učitel získává velké množství informací z… Číst dále »1.1 Popis průběhu adaptačního období