Uvádějící učitel je ve škole pro začínajícího učitele prvním zprostředkovatelem pedagogické reality. Aniž bychom opomíjeli důležitost ostatních aktérů adaptačního procesu, má uvádějící učitel klíčovou roli. Pokud poskytne účinnou podporu, připraví začínajícího kolegu na běžné situace pedagogické praxe a propojí ho s pedagogickým sborem, bude to velmi zásadní… Číst dále »9 Doporučení pro podporu uvádějících učitelů
S plány profesního rozvoje souvisí i možnost zavedení profesních portfolií učitelů. Profesní portfolio je termín, který se v poslední době používá stále častěji a přechází do obecného povědomí. Samotné využívání portfolia pedagogy ve školské praxi je ovšem rozšířeno mnohem méně. Velmi často se jedná pouze o soubor dokladů… Číst dále »8.5 Profesní portfolio
Jedná se o podporu v profesním rozvoji pedagogů, která má bezesporu velký význam, je systematická a využitelná zejména v adaptačním období začínajícího učitele. Nově nastupující pedagog má totiž možnost seznámit se s očekáváními vedení školy, a naopak vedení školy může pomocí plánů profesního rozvoje nejen monitorovat růst a kompetence začínajícího učitele ve… Číst dále »8.4 Plán profesního rozvoje
Sdílení informací a zkušeností v komunikaci organizace je prostředkem k vyšší efektivitě práce. V prostředí školy je sdílení prostředkem efektivní podpory začínajícího učitele. V průběhu adaptačního období nejprve vedení školy sděluje začínajícímu učiteli základní informace o charakteru a chodu školy, v průběhu adaptačního období s ním pak uvádějící učitel sdílí naplánované formy… Číst dále »8.3 Sdílení
„Neplánovat znamená plánovaný neúspěch.“ Vyučování je pedagogický proces, v němž vystupují učitel, žák a obsah vzdělávání za účelem splnění výchovně vzdělávacích cílů. Probíhá za nějakých podmínek, kde subjekty vstupují do vzájemných vztahů. Učitel musí vycházet z obsahu vzdělávání, ale musí také přizpůsobit vzdělávací strategie aktuálnímu složení třídy. Žáci přijímají… Číst dále »8.2 Podpora v plánování a přípravě na výuku
Hospitace je návštěva vyučovací hodiny či přednášky s cílem poznat stav a úroveň výchovné a vzdělávací práce. Za účelem studijním ji vykonávají učitelé a studující. Školní inspektoři a ředitelé škol ji konávají s cílem kontrolním.4 Základními metodami hospitace jsou pozorování, rozhovor s učitelem či lektorem, rozhovor s účastníky, rozbor dokumentace, rozbor organizační a pedagogické… Číst dále »8.1 Hospitace a náslechy ve vyučovacích hodinách
Vstup nového učitele do školy je významnou událostí pro něho samého i pro tým spolupracovníků, do kterého přichází. Začínající učitel je ve škole vnímán jako nováček, vybavený především teoretickými znalostmi, případně odbornými dovednostmi z praxe mimo školství. Tyto znalosti je však potřeba doplnit praktickými profesními dovednostmi, orientací… Číst dále »8 Doporučení pro podporu začínajících učitelů
Ke konci školního roku může být pro všechny zaměstnance školy důležitým momentem reflektivní rozhovor s členem vedení školy – ředitelem nebo jeho zástupcem. Cílem těchto rozhovorů je ohlédnout se za uplynulým školním rokem a získat vhled pro rok následující. Tyto rozhovory mají samozřejmě funkci hodnoticí, která by… Číst dále »7.9 Reflektivní rozhovory
Hospitace je návštěva vyučovací hodiny, jejímž cílem je poznat úroveň výchovné a vzdělávací práce hospitovaného. Je to specifická forma pozorování. Často je vnímána negativně jako kontrola, restrikce, projev nedůvěry od hospitujícího a je pro hospitovaného stresující. Správně uchopená hospitace však může mít důležitou funkci podporující, vedoucí k sebereflexi… Číst dále »7.8 Metoda hodnocení – hospitace (návštěva v hodině)
Obrázek 17 Třistašedesátistupňová zpětná vazba. Zdroj: autoři textu. Třistašedesátistupňovou zpětnou vazbu lze použít i v souvislosti s hodnocením naplňování role uvádějícího učitele či vedení školy. Je však třeba zvážit, jaké aktéry zapojíme do procesu získávání zpětné vazby. Do procesu uvádění začínajícího učitele totiž není zapojeno příliš mnoho pedagogů,… Číst dále »7.7.1 Jak postupovat?
Jednou z metod hodnocení, která umožňuje komplexnější pohled na práci jednoho člověka, je takzvaná třistašedesátistupňová zpětná vazba. Jedná se o vícekriteriální a vícezdrojové hodnocení výkonnosti a chování pracovníka, které umožní získat informace od více lidí, z různých úhlů pohledu (nadřízený, spolupracovník, podřízený či zákazníci) a jehož součástí je i sebehodnocení posuzovaného pracovníka.… Číst dále »7.7 Metoda hodnocení – třistašedesátistupňová zpětná vazba (360° hodnocení)
Metoda balančního kruhu je dobře využitelná i pro sebehodnocení vedení školy. Získané výstupy mohou podpořit zkvalitnění adaptačního procesu a efektivnější podporu poskytovanou uvádějícímu učiteli. Kompetenční profil představuje soubor dovedností a důležitých aspektů, které zajistí kvalitní vedení adaptačního procesu. Výstupy získané prostřednictvím sebereflexe za pomoci balančního kruhu podporují profesní… Číst dále »7.6.4 Příklad využití balančního kruhu pro sebehodnocení vedení školy v oblasti systémové kompetence
Získané výstupy uvádějícího učitele jsou podkladem pro reflektivní rozhovor s vedením školy a pro tvorbu plánu profesního rozvoje. Kompetenční profil předkládá dovednosti potřebné pro vykonávání role uvádějícího učitele a naznačuje dovednosti potřebné pro rozvoj uvádějícího učitele. Obrázek 15 Příklad využití balančního kruhu pro sebereflexi uvádějícího učitele. Zdroj:… Číst dále »7.6.3 Příklad využití balančního kruhu pro sebereflexi uvádějícího učitele v kompetenci k plánování profesního rozvoje a k pedagogickému plánování
Obrázek 14 Využití metody balančního kruhu pro hodnocení kompetence k plánování výuky. Zdroj: autoři textu. Pro hodnocení úrovně jednotlivé kompetence využije začínající učitel dokladů, které během adaptačního období zakládá do svého profesního portfolia (viz první část práce s profesním portfoliem) a které budou kvalitativním důkazem prokázání kompetence… Číst dále »7.6.2 Příklad využití metody balančního kruhu pro hodnocení kompetence k plánování výuky
Balance wheel (kolo rovnováhy) je pozoruhodné svou jednoduchostí, přehledností a zároveň velkou efektivitou. Je součástí ericksonovského přístupu ke koučinku, který je spojen s prací Miltona H. Ericksona (1901–1980). Metody tohoto amerického psychiatra jsou krátké, strategické a orientované na řešení. Kolo rovnováhy – teorie Kolo rovnováhy je určitou formou použití… Číst dále »7.6.1 Co je tedy metoda balančního kruhu?
Tato metoda může velmi dobře pomoci začínajícímu učiteli, uvádějícímu učitele i řediteli školy uvědomit si silné a slabé stránky svých kompetencí a soustředit síly, aby se co nejvíce zdokonalila pedagogická činnost jako celek. Vedení školy může zlepšit či zkvalitnit cestu podpory pro začínajícího učitele. Společně s profesním portfoliem… Číst dále »7.6 Metoda sebereflexe – balanční kruh
Portfolio je stále otevřeným, živým dokumentem, který je doplňován a dle potřeby obměňován. Je hodnoticím nástrojem pro všechny zúčastněné: Začínající učitel prokazuje svoji komplexní úroveň potřebných kompetencí ke kvalitnímu vzdělávání dětí, žáků a studentů. Uvádějící učitel reflektuje podporu začínajícího učitele a zároveň prokazuje řediteli kvalitu plnění své role.… Číst dále »7.5.1 Práci s portfoliem můžeme rozdělit do čtyř částí.
Profesní portfolio je odrazem učitelova stylu učení, jeho strategií, metodických postupů, didaktických preferencí, zvládnutí kompetencí a jeho vlastního pojetí výuky. Hlavním přínosem tvorby a vedení profesního portfolia je sebereflexe, kterou provádí každý učitel při výběru, komentování a zdůvodňování jednotlivých ukládaných dokladů. Od ní se odvíjí úvahy o dalším profesním… Číst dále »7.5 Metoda hodnocení – profesní portfolio
Hodnocení, reflexi a sebereflexi je vhodné provádět za pomoci profesních kompetencí a indikátorů (tzv. ukazatelů). Návrhy kompetencí pro začínající učitele, uvádějící učitele a vedení školy v adaptačním období jsou uvedeny v předchozích kapitolách (viz kapitoly Kompetenční profil začínajícího učitele, Kompetenční profil uvádějícího učitele a Kompetenční profil vedení školy ve vztahu k adaptaci začínajícího… Číst dále »7.4 K čemu použít kompetence a indikátory?
Efektivně podávaná popisná zpětná vazba může napomoci pocitu bezpečí a důvěry mezi účastníky rozhovoru a může nabízet další pohledy na společně prožitou situaci. Zároveň může být vodítkem k vlastnímu reflektování jednání v budoucnosti. V adaptačním období začínajícího učitele se můžeme setkat s hodnocením i reflexí. S oběma postupy se např. můžeme setkat při… Číst dále »7.3 Jak efektivně podávat popisnou zpětnou vazbu?
V průběhu adaptačního období není možné ponechat začínajícího učitele bez podpory, pomoci a zpětné vazby, které jsou nezbytné, aby si postupně osvojoval kýžené kompetence a aby se stále učil a profesně rozvíjel. I z předchozích kapitol jasně vyplývá, že v adaptačním období je třeba stavět především na podpoře a spolupráci, nikoli na kontrole… Číst dále »7.2 Jaký je rozdíl mezi hodnocením a reflektováním?
Příklady metod hodnocení a reflexe, sebehodnocení a sebereflexe
Důležitou součástí adaptačního období začínajících učitelů je hodnocení dosažené úrovně kompetencí. Jak jednoznačně plyne z předchozích částí Modelu, začínajícího učitele musí v průběhu adaptačního období provázet podpora uvádějícího učitele a vedení školy a průběžná zpětná vazba od nich, aby se mohl učit a zlepšovat a v závěru adaptačního období pak věděl, jak… Číst dále »7 Hodnocení dosažených kompetencí
Kompetence reflexivní znamená schopnost a dovednost vedení školy hodnotit. Zahrnuje takové specifické dovednosti, které vedení školy využívá při hodnocení práce začínajícího i uvádějícího učitele a které zároveň přispívají k jejich dalšímu profesnímu i osobnímu rozvoji. Tato kompetence předpokládá současně schopnost sebereflexe. Jako reflexivita je označována klíčová kompetence, která činí člověka… Číst dále »6.2.5 Reflexivní kompetence
Sociální a personalistické kompetence zahrnují schopnosti a dovednosti vedení školy pracovat s týmem učitelů jako se skupinou, tzn. s osobami, které mají společný cíl. K dosažení potřebných cílů skupiny vytváří vedení školy systém společných norem a pravidel a rozděluje úlohy na základě specifik jednotlivých členů.8 Tyto kompetence také umožňují řešit případné konflikty… Číst dále »6.2.4 Kompetence sociální a personalistická
Zahrnují osobní vlastnosti členů vedení školy, jako jsou například zodpovědnost, kreativita, přesnost, chuť nadále profesně růst. Dále však zejména osobní dovednosti, jako jsou schopnost kooperace, kritické myšlení, práce s motivací a efektivním využitím času, které spočívá mimo jiné i ve schopnosti oddělit profesní a osobní čas, či zvládání alespoň… Číst dále »6.2.3 Kompetence osobnostní
Jde o schopnosti a dovednosti, pomocí kterých vedení školy vytváří pozitivní klima v průběhu adaptačního období. Vedení školy je otevřené oboustranné komunikaci, respektuje názory a doporučení uvádějícího učitele, ale zároveň dokáže aktivně naslouchat začínajícímu učiteli a vnímat jeho potřeby. Vedení školy:
Jedná se o kompetenci, která představuje schopnosti a dovednosti důležité pro efektivní plánování, organizování, řízení a hodnocení adaptačního období jako projektu, do kterého vstupují další aspekty a aktéři. Vedení školy:
Obrázek 12 Balanční kruh – kompetenční profil vedení školy ve vztahu k adaptaci začínajícího učitele. Zdroj: autoři textu.
Pojem kompetence je v posledních letech stále častěji používaný, názory na kompetence manažera se mohou různit. Například Veber1 zastává názor, že musí jít vždy o souhru dvou dimenzí: Hned v úvodu je určitě vhodné si položit otázku: „potřebuje vedení školy nějaké dovednosti, schopnosti, znalosti či zkušenosti pro adaptaci… Číst dále »6 Kompetenční profil vedení školy ve vztahu k adaptaci začínajících učitelů
Tato kompetence zahrnuje specifičtější dovednosti a považujeme za vhodné je tímto způsobem zdůraznit. Podle dostupných zjištění4) má současné pojetí práce uvádějících učitelů právě v těchto záležitostech určité rezervy. Prozatím se méně věnují plánování, koncepční a metodické činnosti při přípravě adaptačních plánů a seznamování s těmito připravenými dokumenty. Tato kompetence se… Číst dále »5.2.5 Kompetence k plánování profesního rozvoje a k pedagogickému plánování
Uvádějící učitel by měl být schopný vést začínajícího učitele k práci na profesním portfoliu. Nejedná se o povinnost, jeho vedení je dobrovolná záležitost, ale z našeho úhlu pohledu je důležitou kompetencí. Takovou dovednost může zprostředkovat jen obtížně, pokud nemá alespoň částečnou vlastní zkušenost s přípravou portfolia. Na základě zkušeností,… Číst dále »5.2.4 Kompetence profesní
Uvádějící učitel by neměl být tím, který zůstává nezapojený do celoškolního dění. Předpokládáme, že je to aktivní jedinec a v souladu s nastíněnými etickými kompetencemi pozitivně ovlivňuje klima školy, je viditelnou osobností a jednou z výrazných tváří školy. Svou působnost tak směřuje nejen ke kolegům, ale také k vedení školy a rodičovské… Číst dále »5.2.3 Kompetence k rozvoji školy
Skutečné uvádění začínajícího učitele do pedagogické praxe se bez mentoringu neobjede. Bez něho by bylo omezeno na pouhé předávání instrukcí o chodu školy a mělo by minimální vliv na kvalitu výuky začínajícího učitele. Ne každý uvádějící učitel musí být proškolený certifikovaný mentor, ale měl by disponovat alespoň… Číst dále »5.2.2 Kompetence k uplatnění mentoringu
Komunikativní kompetence je velmi široká oblast, a proto zdůrazňujeme, že v tomto případě ji velmi výrazně zužujeme na ty složky vědomostí, dovedností a návyků, které se uplatní zejména při práci na rozvoji začínajícího učitele. Vybrali jsme části zdůrazňující roli uvádějícího učitele. Příklad indikátoru:
Další kompetence můžeme rozdělit do pěti níže uvedených oblastí Obrázek 11 Balanční kruh – kompetenční profil UU. Zdroj: autoři textu. Další kompetence můžeme rozdělit do pěti níže uvedených oblastí.
Nedílnou součástí kompetenčního profilu uvádějícího učitele jsou osobnostní předpoklady a etické kompetence, které jsou apriorním předpokladem pro smysluplnou práci uvádějícího učitele. Etické chování udržuje důstojnost a důvěryhodnost celé jeho profese. Je trvalou součástí jeho profesionality a přináší přidanou hodnotu, která dělá z absolventa pedagogických fakult (a dalších škol připravujících… Číst dále »5 Kompetenční profil uvádějícího učitele
Vztah k ostatním lidem je pro učitele určován vzájemnou schopností komunikovat a spolupracovat. Komunikace a spolupráce jsou součásti emoční inteligence učitele, a protože jako takové jsou naučitelné, má začínající učitel možnost na nich pracovat a tím se zlepšovat. U komunikace je pro učitele cílem především výměna informací. Spoluprací ovlivňuje chování a jednání… Číst dále »4.3.6 Kompetence komunikativní a sociální
Administrativní úkony učitel nijak zvlášť nevyhledává, často je považuje za zatěžující a odvádějící od samotné výuky. Na druhou stranu, pokud je začínající učitel uchopí jako činnosti, které mu mohou usnadnit práci, bude profitovat učitel i žák. Například kvalitně vytvořený individuální vzdělávací plán poskytne učiteli celoroční přehled pro… Číst dále »4.3.5 Kompetence administrativní a organizační
Sebereflexe je vnitřním dialogem, který vedeme sami se sebou. V pozici začínajícího učitele hraje důležitou úlohu, jelikož nabyté zkušenosti z vysoké školy mají spíše teoretický základ a teprve každodenní výuka je praxí naživo, která se bez zpětné vazby neobejde, mluvíme-li o kvalitativním posunu. Sebereflexe začínajícímu učiteli poskytne obraz o tom,… Číst dále »4.3.4 Kompetence k sebereflexi a k profesnímu rozvoji
Má-li být pedagogická práce začínajícího učitele účinná, pak k ní neodmyslitelně patří hodnocení. Hodnocení je součástí našeho života a jako takové nám ukazuje úspěšnost či neúspěšnost našeho snažení. Podstatou hodnocení je rozebrat příčiny neúspěchu, hledat cesty k odstranění chyb a nedostatků i cesty k osobnímu rozvoji. Začínající učitel by ve výčtu… Číst dále »4.3.3 Kompetence k hodnocení výsledků vzdělávání
Začínající učitel přichází zpravidla dobře teoreticky vybaven pro vedení výuky, reálná praxe však přináší mnoho nových situací, které ho mohou překvapit. Nepředvídatelné reakce žáků, jejich malý zájem o výuku, neúspěchy při plnění úkolů, demotivace, kázeňské problémy, to je jen malý výčet potíží vyskytujících se v kolektivech… Číst dále »4.3.2 Kompetence k realizaci výuky
Plánování a příprava na výuku je stěžejní a zdánlivě samozřejmou profesní kompetencí každého učitele. V praxi však u začínajících učitelů patří k náročnějším oblastem, vyžadujícím pozornost a počáteční podporu. Ve školách se využívají různé úrovně plánů, které na sebe více či méně navazují, učitel pracuje se vzdělávacími cíli a respektuje při tom… Číst dále »4.3.1 Kompetence k plánování výuky
Obrázek 10 Balanční kruh – kompetenční profil ZU. Zdroj: autoři textu.
Začínajícímu učiteli přináší přehled o dovednostech a znalostech, které by si měl postupně osvojovat během adaptačního období. Níže uvedený výčet kompetencí a dílčích dovedností není dogmatický, naopak je návrhem profesního rozvoje začínajícího učitele v adaptačním období za podpory uvádějícího učitele, vedení školy a každá škola si jej může upravit dle… Číst dále »4.1 K čemu slouží kompetenční profil začínajícího učitele?
Každá profese vyžaduje osvojení obecných kompetencí, například kompetence k učení, ke spolupráci, kompetence sociální a dalších. Vedle obecných kompetencí se v učitelské profesi uplatňují i kompetence specifické, jako je plánování a realizace výuky, hodnocení výsledků vzdělávání nebo sebereflexe. Kompetenční profil1 začínajícího učitele je soubor znalostí, dovedností, postojů a hodnot, které jsou… Číst dále »4 Kompetenční profil začínajícího učitele
Ve školách se stává, že začínající učitel nenastupuje v předpokládaném termínu (v přípravném týdnu), ale i v průběhu školního roku. Mnohdy se tak děje jako zástup za odcházející učitelku na mateřskou dovolenou, nebo i z jiných důvodů. Tato kapitola modelu má za cíl ukázat možný… Číst dále »3.10 Co dělat, když přijde začínající učitel v průběhu roku?
Výše uvedené tři přístupy se objevovaly ve většině zapojených škol. Vyskytly se však i odlišné plány adaptace, které stojí za pozornost. Z nich je patrno, že školy mohou, a mnohdy i jdou, jít svojí vlastní cestou. Jedním z nich je příklad z MŠ Pod Smrkem[4], ze… Číst dále »3.9.6 Další plány adaptace
Třetím přístupem pak bylo uspořádání úkolů v časové linii s vyznačením, koho se daný úkol týká (plán adaptace typu „Časová linie s odpovědností“). Příkladem je následující plán. V plánu je pečlivě oddělena odpovědnost jednotlivých aktérů i dalších osob v rámci školy. Opět se jedná o málo popisný… Číst dále »3.9.5 Příklad uspořádání plánu adaptace – „Časová linie s odpovědností“
Dalším přístupem k plánu adaptace bylo vytvoření výčtu činností, které by měl začínající učitel řešit včetně informace o termínu splnění (plán adaptace typu „To Do List“). Tyto činnosti jsou členěny do skupin, jako jsou: Samotný plán pak představuje určitý seznam úkolů, jenž je podkladem pro… Číst dále »3.9.4 Druhý příklad uspořádání plánu adaptace – „To Do List“
Plán ukazuje jasné promyšlení jednotlivých činností ve vazbě na termín, kdy by měly být vykonávány. Není tvořen pouze pro začínajícího učitele, ale i pro další aktéry adaptace. V ukázce se jedná pouze o výsek celého plánu adaptace. Podobně uspořádané plány adaptace najdete v kapitole XI. modelu.… Číst dále »3.9.3 Příklad uspořádání plánu adaptace – „Měsíční s triádou“
Školy zapojené do pilotáže přistupovaly k plánům adaptace několika způsoby. Nejčastěji se inspirovaly v kapitole XI. Modelu. Do pilotáže se také hlásily školy, které měly zájem o změnu a chtěly své léty zažité způsoby adaptace upravit a zefektivnit. Asi nejčastější způsob zpracování plánu je rozdělení podle… Číst dále »3.9.2 Přístupy ke zpracování
Jedná se o dokument, či chcete-li pravidla, postup, schéma…, který si každá škola vytváří podle svých potřeb a svých možností. Není možné přesně určit (a nebylo by to ani prozíravé), co tento dokument má a co nemá obsahovat. Model, zvláště pak kapitola XI. Příklady inspirativní… Číst dále »3.9 Plán adaptace
Ukázka možností činností v průběhu závěrečné fáze. Reflexe je důležitá nejen pro to, co se v adaptačním období odehrávalo a jak, ale jejím smyslem je především stanovení dalších cílů s ohledem na konkrétní potřeby jak začínajícího a uvádějícího učitele, tak i školy. Jednou z možností pro pokračování podpory začínajícího pedagoga je… Číst dále »3.8.7 Ukázka možností činností v průběhu závěrečné fáze
Co je především třeba reflektovat v závěru adaptačního období? Začínající učitel Začínající učitel, uvádějící učitel Začínající učitel, vedení školy Uvádějící učitel, vedení školy
Co podstatného je potřeba udělat pro hladký průběh a úspěch závěrečného rozhovoru? soustředit všechny postupně vytvářené zpětnovazební dokumenty v portfoliu a dobře je prostudovat (například přípravy na hodiny a jejich reflexe, záznamy z hospitací a jejich reflexe, záznamy z návštěv v hodinách zkušenějších učitelů a jejich reflexe, záznamy z průběžných reflektivních rozhovorů mezi začínajícím učitelem,… Číst dále »3.8.5 Příprava na závěrečný rozhovor
vyhodnocení spolupráce s prvky mentoringu a popsání toho, co se začínající učitel naučil, jak dosáhl cílů, které byly stanoveny při vstupu do procesu adaptace a v plánu profesního růstu; sebereflexe uvádějícího učitele; příprava návrhů na úpravu plánu adaptace pro příští využití.
Závěrečná fáze adaptačního období začínajícího učitele je poslední fází adaptačního období a plynule navazuje na realizační fázi. Podílí se na ní začínající učitel, uvádějící učitel a vedení školy. Tato fáze adaptačního období dává prostor pro komplexnější ohlédnutí za průběhem adaptačního období. Sebereflexe všech aktérů adaptačního období a vzájemná… Číst dále »3.8. 1 Co považujeme za závěrečnou fázi adaptačního období?
Ukázka možností činností v průběhu realizační fáze – 2. školní rok
Ukázka možností činností v průběhu realizační fáze – 2. školní rok.
Realizační fáze adaptačního období začínajícího učitele začíná v září prvního školního roku a končí přibližně v průběhu května v druhém školním roce, a to vyhodnocením spolupráce s prvky mentoringu s uvádějícím učitelem. Předchází jí přípravná fáze a po ní následuje fáze závěrečná. Cílem realizační fáze je maximálně ulehčit začínajícímu… Číst dále »3.7.1 Co považujeme za realizační fázi adaptačního období?
Ukázka možností činností v průběhu přípravné fáze
Jako přípravnou fázi adaptačního období chápeme v ideálním případně období od podpisu pracovní smlouvy se začínajícím učitelem až do konce přípravného týdne v srpnu. Účelem této fáze adaptačního období je zejména příprava na nástup nového učitele do školy tak, aby jeho vstup do nového zaměstnání proběhl bez zbytečného… Číst dále »3.6.1 Co považujeme za přípravnou fázi adaptačního období?
Doba samotného konce druhého školního roku, jež by měla celé adaptační období úspěšně završit. Je vhodné, aby reflexi, jak se podařilo provést kolegu jeho adaptačním obdobím, provedl ve spolupráci s vedením školy uvádějící učitel. Začínající učitel by měl provést sebereflexi, vyhodnotit svůj plán profesního rozvoje… Číst dále »3.5.4 Fáze závěrečná
Doba od začátku září prvního školního roku, přibližně do měsíce května druhého školního roku, kdy začíná fáze závěrečná. Nejpodstatnější a nejdelší část adaptačního období, během níž se začínající učitel adaptuje na prostředí a kulturu školy a zcela se zapojí do jejího chodu. Právě v této fázi nejvíc využije pomoci… Číst dále »3.5.3 Realizační fáze
Doba od podpisu smlouvy s novým učitelem po konec přípravného týdne.2 Jedná se nejen o období, kdy se na nástup začínajícího učitele připravujeme, ale kdy se i začínající učitel seznamuje se školou. V tomto období musí vedení školy mimo jiné vytvořit pracovní místo pro začínajícího učitele, rozsah… Číst dále »3.5.2 Přípravná fáze
Obrázek 8 Schéma adaptačního období. Zdroj: autoři textu. Jednotlivé fáze tohoto období jsou pojmenovány a charakterizovány následovně:
Námi navržené dělení je pouze orientační a počítá se s tím, že si každá škola přizpůsobí harmonogram i výběr navržených činností podle své situace, personálních možností i zkušeností uvádějícího učitele, dle výše úvazku i předpokladů začínajícího učitele. Tato příručka popisuje adaptační období trvající dva školní roky. Škola si však může… Číst dále »3.5 Časové rozdělení adaptačního období
Dále je potřeba věnovat náležitou pozornost výběru uvádějícího učitele, aby mohl nově nastupujícího kolegu smysluplně a efektivně podpořit. Každý pro tuto roli nemusí mít vhodné předpoklady, je třeba vybrat někoho, kdo bude požadavkům na roli uvádějícího učitele nejlépe odpovídat, a to po stránce profesní i lidské. Právě… Číst dále »3.4.2 Výběr uvádějícího učitele
Velmi důležité je, abychom vytvořili podmínky pro přijetí nového kolegy současným pedagogickým sborem. Nabízí se hned několik činností, které zajišťuje vedení školy. Jde zejména o sdělení informací týkajících se příchodu nového kolegy všem zaměstnancům školy, o nabídku spolupráce při vytváření nového pracovního místa ve sborovně, případně… Číst dále »3.4.1 Seznámení s kolegy
Obdobím adaptace se zabývali odborníci již v 90. letech minulého století. Radomír Havlík hovoří v souvislosti s adaptačním obdobím o „adaptačním šoku“, kdy absolvent zjišťuje vlastní nedostatečnost, prožívá rozpor vlastních pedagogických představ a reality školy.1 Začínající učitel je od počátku vystaven náročným požadavkům v novém prostředí, získává velké množství informací a rovněž musí… Číst dále »3.1 Co znamená adaptační období
V návaznosti na úsilí o systematickou podporu začínajících učitelů je potřebné zmínit východiska, která jsou určitým vstupem do tohoto tématu. Bohužel ani samotná terminologie není jednotná a ani při komparaci uvádění začínajícího učitele v praxi jednotlivých států Evropské unie (ale i mimo ni) není shoda, je vidět velká rozmanitost. Pokud… Číst dále »2.2 Teoretická východiska Modelu systému podpory začínajících učitelů
Příručka Model systému podpory začínajících učitelů (dále jen Model) je určena všem pedagogickým pracovníkům, kteří se zajímají o možnosti pomoci a podpory začínajícím učitelům na startu jejich profesní dráhy. Příručka poskytuje základní informace, možnosti a postupy k podpoře začínajících učitelů, které jsou dostupné a použitelné v podmínkách českých škol. Tyto postupy… Číst dále »2.1 Úvod
Vážená paní, vážený pane, manuál, který držíte v rukou, vám může pomoci v lepší orientaci v Modelu systému podpory začínajících učitelů (dále jen „Model“). Tento byl v průběhu 4 let ověřován na více jak 200 školách v České republice. Doporučení, která autoři z těchto škol… Číst dále »1 Manuál k Modelu systému podpory začínajících učitelů
Co si mám představit pod pojmem „triáda“ v adaptačním období? Patří sem začínající učitel, uvádějící učitel a vedení školy, kteří aktivně a plánovitě spolupracují po celou dobu adaptačního období. Více informací naleznete v kapitole: Popis průběhu adaptačního období – Adaptační období začínajících učitelů. K čemu slouží plán adaptace? Je stěžejním vodítkem pro systematickou,… Číst dále »1.6.4 Otázky vedení školy
K čemu slouží plán adaptace? Je stěžejním vodítkem pro systematickou, smysluplnou a především efektivní spolupráci mezi začínajícím učitelem, uvádějícím učitelem a vedením školy, a to díky vymezení oblastí vhodných k profesnímu rozvoji začínajícího učitele. Více informací naleznete v kapitole: Popis průběhu adaptačního období. Jaké dovednosti se ode mě jako uvádějícího… Číst dále »1.6.3 Otázky uvádějícího učitele
Co je to adaptační období? Jedná se o období, kdy se bude začínající učitel seznamovat s reálným prostředím pedagogické praxe. Je příležitostí pro podporu jeho profesního rozvoje. Zároveň je obdobím průvodcovství a systematické pomoci. Více informací naleznete v kapitole: Popis průběhu adaptačního období. Co nového mě jako začínajícího učitele čeká v adaptačním období? Spousta práce,… Číst dále »1.6.2 Otázky začínajícího učitele
Následující dotazník je připraven pro tisk a následné vyplnění. Má naše škola vypracovaný plán adaptace? □ ano □ ne Je tento plán adaptace využíván v adaptačním období? □ ano □ ne Specifikuje plán adaptace konkrétní činnosti začínajícího učitele? □ ano □ ne Má naše škola jasně vymezeno, kdo je… Číst dále »1.6.1 „Dotazník“ pro vedení školy
Na závěr manuálu jsme pro vedení školy připravili několik otázek k zamyšlení, které mohou pomoci zlepšit procesy adaptačního období začínajících učitelů ve škole. Odpoví vám na otázku, jak je na tom naše škola v oblasti adaptace začínajících učitelů. Níže uvedený kvíz tvoří výčet uzavřených otázek,… Číst dále »1.6 Něco na závěr
Nedílnou součástí adaptačního období začínajících učitelů je hodnocení úrovně dosažených pedagogických kompetencí. Začínajícího učitele musí v průběhu adaptačního období provázet podpora uvádějícího učitele i vedení školy a průběžná zpětná vazba od nich, aby se mohl učit a zlepšovat, a v závěru adaptačního období pak věděl, jak si… Číst dále »1.5 Hodnocení dosažených kompetencí
Nástup nové kolegyně nebo nového kolegy do školy s sebou přináší mnohá očekávání i řadu otázek. Aby start nově působícího učitele ve škole byl co nejméně provázen problémy, je nutné vytvořit podporující prostředí. V kapitole Popis průběhu adaptačního období najdete připomenutí některých úskalí, která může přinést nástup… Číst dále »1.4 Vedení školy
V celém adaptačním období je spolu s vedením školy pro začínajícího učitele klíčový jeho uvádějící učitel. On je tím, kdo mu pomůže zorientovat se v prostředí nové školy, seznámí ho s kolegy a prostřednictvím mentorské spolupráce mu pomůže najít vlastní učitelský styl a vypořádat se s nástrahami, které na… Číst dále »1.3 Uvádějící učitel
Začínající učitel se podpisem pracovní smlouvy vydává na dlouhou cestu za profesním úspěchem a pocitem uspokojení z vlastní práce ve škole. Jeho adaptace na specifika školního prostředí v konkrétní škole může být různě dlouhá a různě náročná. V níže uvedeném textu není možné popsat všechny situace, za… Číst dále »1.2 Začínající učitel
Adaptační období je pro začínajícího učitele klíčovým obdobím. Seznamuje se s kolegy – učiteli, dalšími zaměstnanci školy, prostředím a školní kulturou. Uplatňuje své poznatky ze studia v praxi, nabývá zkušenosti v pozici učitele. Zároveň se jedná o období, kdy začínající učitel získává velké množství informací z… Číst dále »1.1 Popis průběhu adaptačního období